SBORNÍK 66 SVOČ 2016

budou při výkladu nově zavedeného pravidla hraditelné? Možné jsou dle mého názoru tři způsoby interpretace. 7.2 Výklad jazykový Základním způsobem výkladu každého zákonného textu je výklad jazykový. 75 Při bližším zkoumání § 1729 odst. 2 OZ lze za použití této výkladové metody dospět k následujícímu. Náhrada škody, bez ohledu na to, zda jde o skutečnou škodu v podo- bě zbytečně vynaložených nákladů, o škodu negativní či škodu pozitivní, je omezena maximální výší zisku, kterou by poškozený získal při uzavření smlouvy v obdobných případech. Půjde tedy o výši průměrného zisku, který se v daném nebo podobném odvětví na základě stejného nebo podobného typu smlouvy dosahuje. Poškozený tak bude moci vyžadovat po soudu jak náhradu vynaložených nákladů, tak i ušlý zisk z konkrétní smlouvy, o jejímž uzavření jednal, vše však za podmínky, že ve svém souhrnu nebude částka převyšovat průměrný zisk, který by obdržel, kdyby uzavřel obdobnou smlouvu s jinou osobou. Na první pohled se proto zdá, že ustano- vení směřuje k náhradě škody pozitivní, zároveň se však poškozený nemůže ocitnout v lepší situaci, než v níž by při uzavření jiné obdobné smlouvy zpravidla byl. Uvedený přístup je z hlediska teoretického na podkladě shora zmíněné analýzy re- lativně unikátní. Náhrada má totiž primárně směřovat k tomu, aby byl poškozený postaven do situace, ve které by byl, kdyby škůdce nikdy nepotkal. Jinými slovy, po- škozenému by se mělo vrátit, co reálně vynaložil v průběhu kontraktačního proce- su (skutečná škoda), a navíc to, oč přišel tím, že vyjednávat začal (ušlý zisk z jiného obchodu). Z pohledu praxe se pak uvedené pravidlo jeví jako problematické v tom směru, že limitace rozsahu náhrady škody je vymezena jako ztráta neuzavřené smlouvy v „ obdobných případech “. Domnívám se, že by bylo značně nepraktické omezovat výši náhrady škody hodnotou, kterou bude mnohdy možné jen těžko odhadovat. I z toho- to pohledu je proto dle mého názoru pro praxi vstřícnější, pokud limitace bude vázána na plánovaný zisk z uzavírané smlouvy (pozitivní škodu). 76 7.3 Výklad teleologicko-historický Výklad jazykový je sice výkladem základním, přesto se však nikdo nemůže dovolávat zákona proti jeho smyslu (§ 2 odst. 2 OZ). 77 Pokusím se proto vyložit danou normu na základě výkladové metody teleologické a historické. Pokud jde o teleologickou část, klíčová je pro moji úvahu skutečnost, že v případě předsmluvní odpovědnosti je zásadně měřítkem pro náhradu škody negativní zájem poškozeného – tedy škoda, kterou utrpěl, když marně spoléhal v uzavření smlouvy. Jde-li o historickou část interpretace, zákonodárce v důvodové zprávě k civilnímu kodexu jednoznačně odkrývá svůj úmysl inspirovat se CEC. Tento zákoník pak při

75 § 2 odst. 1 OZ či nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2427/12. 76 Srov. výklad č. 3. 77 Nález Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. I .ÚS 2232/07.

209