SBORNÍK 66 SVOČ 2016

bylo ostatně rovněž mnohokrát zdůrazněno Ústavním soudem. 27 Striktní pozitivis- tické uplatnění Humovy teze je dnes již v zásadě překonáno. 28 Slušnost se v právu obecně projevuje ve dvou rovinách. Jakožto vyjádření ekvity představuje v prvé řadě – bez ohledu na formu – cílovou hodnotu (soukromého) práva samého, dosažení rovnováhy zúčastněných zájmů 29 a příkaz soudci rozhodovat v souladu s jejími projevy. 30 Druhou rovinou je její převzetí platným právem. Nejčastěji se tak děje odkazem právní normy na jednu z konkrétnějších forem slušnosti (resp. ekvity), která v celku tvoří právní princip (zásadu). 31 V každém odvětví práva je takových zásad obvykle více, přičemž pravidelně působí i přímo proti sobě. Jejich konkrétní obsah je autoritativně určován soudy, což ovšem neimplikuje, že jimi podaný výklad bude současně v souladu i s obecně společensko-filozofickou idejí stojící v pozadí principu, 32 tedy slušností. Převzetí slušnosti právem však může dosáhnout i stupně inkorporace, a to je-li značný zájem na všeobecném dodržování a vynucování jedné z norem slušnosti. Formalizací do podoby právní normy se nicméně toto původní pravidlo slušnosti stává již plnou součástí systému práva, což znamená, že v delším časovém hori- zontu již ani slušné – pro časovou opožděnost práva a jeho podléhání mocenským tlakům – být nemusí. I tato situace je nicméně předvídána a je tak „zezadu jištěna“ Má-li se tato práce zabývat právně relevantními projevy slušnosti v obchodních vzta- zích, považuji za důležité pojednat alespoň v krátkosti o specificích těchto závazků a důležitosti slušnosti v nich. Tyto poznatky budou následně významné pro pocho- pení zvolené metody právní regulace i její kritické zhodnocení. 27 Prvně tak učinil hned v prvním nálezu sp. zn. I. ÚS 21/94 : „Naše nová Ústava není založena na hod- notové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti. [Ústava ČR] neváže pozitivní právo jen na formální legalitu, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově- -materiálnímu smyslu“ 28 Krásný příklad její neexistence (min. v absolutní podobě) ukazuje P. Osolsobě (odkazujíc se na MacIntyra) na příkladu ztroskotání lodi Concordia. „Je-li totiž někdo kapitánem, pak má být rozváž- ný, ukázněný a odhodlaný obětavě zasáhnout. Tyto požadavky (toho, co má být) patří k nezbytné výbavě a podmínce povolání být kapitánem lodi.“ Srov. OSOLSOBĚ, P. Umění a ctnost: k teorii umělecké reprezentace. Brno: Barrister & Principal, 2013, s. 14. 29 HURDÍK, J. Občanské právo hmotné: obecná část, absolutní majetková práva . Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, s. 77. PRUSÁK, J. Slušnosť v práve a morálnosť. In: Slušnosť v práve : II. Lubyho dni : konferencia s medzinárodnou účasťou , op. cit, s. 58. 30 Nález ÚS ČR, sp.zn. I. ÚS 643/04. 31 Pro účely této práce je budu ztotožňovat. 32 K tomu srov. Telcovu poetickou definici: „svazek paprsků, jimiž vyzařuje obecné právní dobro a které se v tomto dobru sbíhají.“ TELEC, I. Právní principy a některé jiné věci [online]. Právník, č. 6, 2002. C.H. Beck [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://bit.ly/1plhszL právě uplatněním korektivních ekvitních zásad. 1.3 Slušnost jako podmínka obchodování

224