SBORNÍK 66 SVOČ 2016

s adhezními smlouvami 71 . Pochybnosti o jejím budoucím uplatnění lze však rozptýlit. Specifika obchodních vztahů si, jak již bylo naznačeno v první kapitole, vynucují mo- difikovaný přístup právní regulace, což ostatně dosvědčil i Nejvyšší soud 72 . Vzhledem k tomu, že obsah zásady poctivého obchodního styku byl v minulosti určován výhrad- ně rozhodovací praxí, je možné důvodně očekávat, že v ní svůj význam ani po změně zákonné úpravy neztratí. Bude jen nově odvozována od explicitního principu poctivos- ti jako jeho speciální obměna pro obchodní vztahy. Na rozdíl od dobrých mravů se judikatura vymezení zásady poctivého obchodního styku spíše vyhýbá 73 , což je nejspíše proto, že vzájemný vztah těchto zásad, o němž bude ještě pojednáno, je, mírně řečeno, nejasný. V doktríně se o definici pokusil např. B. Havel, který zásadu označil za spojení třech složek, a to obecné morálky, obchod- ních zvyklostí a náležité (profesionální) péče. 74 Vztahují se k ní však všechny výhrady zmíněné již mnohokrát výše. Následkem jednání shledaného v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku bylo dle obchodního zákoníku nepřiznání právní ochrany. Na tom se nic nemění ani po rekodifikaci. Ačkoliv ustanovení § 6 občanského zákoníku sankci neobsahuje, ne- jedná se o normu imperfektní, neboť následek lze dovodit z ustanovení § 8 téhož zá- kona zakazující zjevné 75 zneužití práva. Za zneužití lze považovat takový výkon práva, který sice právní norma podle své formulace umožňuje, ale je závadný, přičemž krité- riem jsou dle Pulkrábka základní zásady právního řádu. 76 Zákaz zneužití tak ztělesňuje korigující funkci principu poctivosti. 77 Na okraj k tomu si dovolím poznamenat, že i absence tohoto výslovného ustanovení, by na následku nepochybně nic nezměnila, poněvadž nechránit nespravedlivá jednání je obecnou povinností justice. Předpokladem uplatnění sankce nevymahatelnosti je platné právní jednání, neboť nepřiznání právní ochrany směřuje již jen k jeho výkonu. 78 Na samotnou platnost sankce přirozeně žádný vliv nemá, může tedy dojít k paradoxu, kdy výkon práva, jež byl soudem shledán jako nepoctivý, bude mít právně relevantní následky. 79 Uplatnění 71 Ustanovení § 1801 občanského zákoníku. 72 Rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Cdo 359/2007. 73 V nálezu US ČR, sp.zn II 684/05 je např. odkázáno na definici dobrých mravů. 74 HAVEL, B. Dobré mravy a poctivý obchodní styk [online]. Právník, č. 1, 2000 [cit. 4. 3. 2016]. Dostupné z: http://obchodni.juristic.cz/69611/clanek/j_obchod2.html 75 Zde jde o formulační nepřesnost zákonodárce. Skrytému či jinak zastřenému zneužití by argumentem a minori ad maius měla být tím právní ochrana nepochybně odepřena tím spíše. 76 PULKRÁBEK, Z. In: MELZER, F a P. TÉGL. Občanský zákoník: velký komentář , op. cit, s. 157. 77 Rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Odo 427/2003 78 Usnesení NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 542/2010 79 Důvodem takového řešení je zákonodárcem proklamovaná profesionalita podnikatelů a jeho snaha o co největší smluvní svobodu v obchodních vztazích. Srov. HAVEL, op. cit.

230