SBORNÍK 66 SVOČ 2016

jednatel nedostavil k převzetí díla v termínu jejich sjednaného dokončení, ale převzal jej (po několika výzvách) až po 32 dnech pro údajné „vady a nedodělky“ a spolu s tím uplatnil právo na smluvní pokutu za prodlení zhotovitele 85 . „Základním předpokladem pro uplatnění práv z vad díla je jednání a vzájemná komunikace. (…) Je nezpochybni- telným právem stěžovatelky dílo nepřevzít, má-li toto vady, nicméně tento svůj závěr musí zhotoviteli sdělit . [Soud má za rozpornou zejména] tu skutečnost, že stěžovatelka nezačala jednat o předání díla a tedy i o případných vadách díla v termínu dohodnutém pro jeho předání. V důsledku toho se prodloužila doba, po kterou byl zhotovitel povinen platit stě- žovatelce smluvní pokutu.“ 86 Proti zásadě poctivého obchodního styku není, domáhá-li se věřitel splnění pohledáv- ky, přestože dlužník vůči němu má pohledávku převyšující jeho dluh. 87 V konkrétním případě soud kupř. rozhodl, že žalobcův nedoplatek na nájemném vůči žalovanému ne- způsobuje odepření ochrany jeho nároku na zaplacení smluvní pokuty vůči žalovanému. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt tak „ není zneužitím práva, pokud se jedna ze stran svých nároků domáhá, i když druhá strana svá práva neuplatňuje.“ 88 Jako absolutně neplatné ujednání v rozporu s dobrými mravy bylo posouzeno vázání splnění závazku na okolnostech ležících zcela mimo vlastní volní dispozici dlužníka, resp. na projevu vůle třetí osoby, u které nelze předvídat, v jakém rozsahu, či zda vůbec jej učiní. 89 2.4.3 Smluvní úrok z prodlení Úrok z prodlení slouží jako reparační a sankční mechanismus, jehož účelem je kom- penzovat věřiteli ztrátu hodnoty opožděně uhrazené pohledávky a přiměřeně působit na dlužníka ke včasnému plnění. Souladnost s těmito účely a jeho výše jsou nejčastěji řešenou otázkou v rozhodovací praxi. Judikatura zdůrazňuje, že při posuzování toho, zda je výkon práva na úrok z prodle- ní v rozporu s dobrými mravy či zásadou poctivého obchodního styku, je třeba vždy vycházet z konkrétních okolností daného případu. Nelze tak usuzovat paušálně dle určité výše úroku. 90 Soudy se rovněž přidržují chápání této sankce jako výjimečného prostředku, rozhodnutí,která výkon práva na úrok shledávají v rozporu s výše uvede- nými zásadami, jsou zcela ojedinělá. V minulosti tak za rozpornou s dobrými mravy 85 Usnesení ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 1802/14. 86 Usnesení ÚS ČR, sp. zn. IV. ÚS 1184/15, usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 3040/2014 87 Rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 2539/2014, dále kupř. rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Odo 427/2003. 88 Rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 2539/2014 89 Usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 92/2013, také rozsudek NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 2999/2008, který vyvolal vášnivé polemiky včetně debaty o tom, zda se soud (namísto prohlášení neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy) neměl raději přiklonit k aplikaci odepření výkonu pro rozpor se zásadou poctivého obchodního styku. Nemravnost kupř. Eichlerová. spatřuje v tom, že smlouva zakládá právo, které je nevymahatelné. 90 Rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 3071/2015, 31 Cdo 717/2010 a 33 Odo 588/2003.

232