SBORNÍK 66 SVOČ 2016

opakovaně označily výši úroku 0,5% denně (182% ročně) 91 , nicméně jednalo se jen o výjimku z pravidla, neboť opačný výše proklamovaný judikatorní závěr potvrdila rozhodnutí, která stejně či ještě vyššímu úroku ochranu přiznala 92 . To soudy obvykle odůvodňují oportunismem či pokrytectvím povinných osob, které sami svoji povin- nost poctivosti vůči oprávněnému porušili nevčasným uhrazením svého závazku. 93 Soud neobměkčilo ani, že věřitel dlužníka po splatnosti nevyzval k plnění 94 , ani uplat- nění námitky až v exekučním řízení 95 . Úhelným kamenem tak zřejmě je funkce úroku v daném vztahu. Je-li jeho výkon veden snahou o dosažení zisku a zakládá-li výraznou nerovnoměrnost, je označen za šikanózní a není mu poskytnuta ochrana. Jako ustálené se jeví také řešení otázky možné moderace úroků z prodlení. I kdyby byla výše úroků příliš vysoká, soudy nemají možnost ji – na rozdíl od smluvní pokuty – dle své úvahy moderovat, nýbrž mohou ji, resp. výkon práva, toliko označit jako celek za rozpornou s dobrými mravy či zásadou poctivého obchodního styku. Nejvyšší soud tento postup odůvodňuje absencí zákonné úpravy. 96 Postoj „všechno, nebo nic“ se však zdá vzhledem k funkcím úroku z prodlení jako přehnaně formalistický, i v kontextu nové právní úpravy se domnívám, že žádný vskutku relevantní argument soudům ne- brání v prohlášení úroku za rozporný pouze zčásti. Jde také zřejmě o jeden z důvodů, proč soudy tak zřídka přistupují k odepření ochrany i relativně vysokým úrokům. 2.4.4 Smluvní pokuta Smluvní pokuta je zajišťovací institut pro případ porušení smluvené povinnosti. V judikatuře lze odlišit dva typově odlišné postupy řešení souvisejících právních otá- zek. Jednalo-li se o samotnou výši smluvní pokuty, nebylo nutné argumentovat rozpo- rem se zásadou poctivého obchodníku styku, neboť obchodní zákoník soudům dával pravomoc ji moderovat. Rozhodovací praxí bylo postupně dovozeno, že se v případě shledání její nepřiměřenosti 97 nejedná jen o možnost soudu moderovat, ale přímo po- 91 Nálezy ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 523/07 a I. ÚS 728/10. Rozsudek NS ČR, sp. zn. 32 Odo 468/2003 92 Rozsudek NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 2185/2008. Nález ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 728/10. 93 „ Stěžovatel dlouhodobě porušoval zásady poctivého obchodního styku, k nimž patří i zásada včas hradit své závazky. Pokud sám tak nečinil, může se jen stěží dovolávat ochrany zásad dobrých mravů a poctivého ob- chodního styku.“ Srov. usnesení ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 1169/13. Dále také usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 3278/2015. 96 K tomu srov. usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 3071/2015: „Právo na úroky z prodlení lze poměřovat ustanovením § 3 odst. 1 občanského zákoníku pouze v tom smyslu, zda jeho výkon je či není v rozporu s dobrými mravy “. Rozsudek NS ČR, sp. zn. 30 Cdo 3562/2013: „Úvahy o tom, že by byl odůvodněn vyšší úrok z prodlení než obvyklý, a že by sjednání úroku z prodlení bylo neplatné jen ve zbývající části, jsou bezpředmětné, neboť podle ustálené judikatury stíhá neplatnost podle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy celý úkon, nikoli pouze jeho část“ 97 Posuzování je založené na posouzení individuálních okolností konkrétního případu, které soud shledá - se zřetelem na funkce smluvní pokuty a na účel moderačního oprávnění soudu - právně významnými. Bere se ohled zejména na důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okol- nosti, které je provázely, přičemž není vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k vý- 94 Rozsudek NS ČR, sp. zn. 3 Cdo 1030/2011. 95 Usnesení ÚS ČR, sp. zn. II. ÚS 3276/13.

233