SBORNÍK 66 SVOČ 2016

vinnost 98 . Nový občanský zákoník ovšem tomuto trendu učinil zadost. 99 Druhou práv- ní otázkou je možnost odepření ochrany výkonu práva na zaplacení smluvní pokuty, je-li v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku. Nejvyšší soud v tomto ohledu opakovaně zdůraznil, že v souladu s teleologickým výkladem je možné „odepřít ochranu jednání pouze takovému požadavku, který by opomíjel zajišťovací, sankční a kompenzační charakter institutu smluvní pokuty, nevycházel by z jeho smyslu, popř. by jej dokonce zne- užíval k poškození dlužníka.“ 100 Jako rozporné tak posoudil uplatnění práva na smluvní pokutu za opožděnou úhra- du faktury až 13 let po jeho vzniku. Taková pokuta dle Nejvyššího soudu „již zcela postrádá svůj zajišťovací charakter, protože výpadek úhrady uvedené faktury již musel původní oprávněný dávno vyřešit, (…), původní zajišťovací funkce [se] transformovala jen do čistě finančního plnění, které zbaveno svého původního smyslu vede jen k přesunu finančních prostředků [k oprávněnému].“ 101 Na tomto místě se projevuje významný rozdíl mezi smluvní pokutou a úrokem z prodlení, jehož výkon i po mnoha letech (sa- mozřejmě není-li právo promlčeno) je soudy obvykle chráněn. 102 Co se týče vzájemné- ho vztahu obou institutů, jejich kumulace obecně proti zásadě poctivého obchodního styku není 103 , ovšem lze ji přirozeně smluvně vyloučit 104 . Odepření ochrany může za určitých okolností způsobit i celková vypočtená výše smluvní pokuty. V posuzovaném případě se zhotovitel díla dostal z důvodu zjištění vad až půl roku od předání díla do prodlení. Smluvní pokuta byla objednatelem, Českou republikou, vypočítána za celkem 347 dní prodlení (počítáno od původně sjednané- ho dne předání), přestože zhotovitel následně zjištěnou vadu – významu nepatrného a v užívání nebránící – v přiměřené lhůtě odstranil. Takto určená výše pokuty téměř 3x převýšila sjednanou cenu a také z toho důvodu byla s přihlédnutím k řádnému chování zhotovitele označena za zneužívající a v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku. 105 znamu a hodnotě zajišťované povinnosti. K tomu srov. rozsudek NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 4859/2009. 98 „Vyplývá-li však ze skutkových zjištění, že jsou zde okolnosti, které zakládají moderační oprávnění soudu podle § 301 obch. zák. [tj. že výše smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká], není již věcí úvahy soudu, zda toto moderační právo využije a soud je povinen tohoto oprávnění využít.“ K tomu srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 3171/2008 a 23 Cdo 1781/2011. 99 Dle ustanovení § 2051 občanského zákoníku je moderace možná výslovně jen na návrh dlužníka. 100 Usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 757/2013. 101 Rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 1599/2010 a na něj navazující usnesení ÚS ČR, sp. zn. IV. ÚS 1817/15. 102 Zatímco smluvní pokuta plní především funkci prevenční a motivační a jejím účelem tak je zabránit prodlení, úrok z prodlení má spíše funkci sankční a reparační a s prodlením jako takovým je funkčně spojen. Dlužník tak s jeho sankcí musí počítat a je rovněž jasné, že se s délkou prodlení zvyšuje. K tomu srov. rozsudek NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 1599/2010. 103 Usnesení NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 3925/2014. 104 Za rozporné pak bylo označeno domáhání se zaplacení smluveného úroku z prodlení, přestože se opráv- něná zavázala k uspokojení svého práva pouze prostřednictvím smluvní pokuty. K tomu srov. usnesení NS ČR, sp. zn. 32 Cdo 2991/2015. 105 Usnesení NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 757/2013.

234