SBORNÍK 66 SVOČ 2016

vztahů tak lze spíše konstatovat, že praktické využití tohoto institutu nebude zřejmě ani po rekodifikaci příliš velké. Je nicméně třeba opět vyčkat na postoj soudů. 3.5 Institut korporační loajality Projevy slušnosti lze nalézt i v právu obchodním korporací. V souladu s teorií smluvního základu korporace vyslovuje společník přijetím svého členství svůj souhlas se zakladatelským právním jednáním a zavazuje se jím řídit. Tak mu vzniká povinnost korporační loajality, kterou Černá přibližuje jako „oddanost, tedy respekt k zájmům spo- lečnosti a uznání (nikoli však absolutní) jejich nadřazenosti individuálním zájmům těch, kdo se na ní čím ti oním způsobem účastní“ 145 . Tato obecná přednost zájmu společnosti před zájmy jednotlivých společníků je dovozena z postulátu, že ačkoliv obchodní kor- porace není lidskou osobou, obvykle slouží určitému cíli vyjádřenému ve společenské smlouvě, k jehož dosažení se společník (zpravidla s dalšími) svým affectio societatis dobrovolně sdružil. 146 Korporace je samozřejmě vytvořena k dosažení vlastních zájmů společníků, v okamžiku jejího vzniku a vstupu do právních vztahů s třetími osobami se však relativně osamostatňuje a začíná mít se zřetelem na tyto vztahy rovněž zájmy své, které je třeba pro ochranu třetích osob chránit. Jednotlivý společník tedy ve svém jednání musí brát ohled jak na korporaci, která mu v tento moment již tak říkajíc „přerostla přes hlavu“, tak i na ostatní společníky spojené ke stejnému cíli. Korporační loajalitu lze proto označit za projev principu poctivosti, a tudíž i slušnosti. Současná právní úprava korporační loajalitu vyjadřuje povinností chovat se vůči kor- poraci čestně a zachovávat její vnitřní řád. 147 V závislosti na typu korporace a postavení společníka bude přirozeně nabývat různé úrovně. Její konkretizované projevy lze nalézt na řadě dalších míst, obecně však může sloužit a slouží i jako výkladové pravidlo v roz- hodovací praxi 148 , byť odkazů na ni zatím stále není tolik, jak by její důležitosti náleželo. 4. Právní relevance slušnosti v obchodních vztazích V úvodu této práce jsem se pokusil vymezit slušnost a vysvětlit, proč je ve společ- nosti významná a jakým způsobem se projevuje. Následně jsem obecně identifikoval její společné vazby s právem a na základě nich jsem stanovili hypotézu spočívající v nezbytnosti a existenci právní relevance slušnosti i v mnoha ohledech specifických obcho- dněprávních vztazích . K jejímu ověření jsem neprovedl jen právní analýzu zákona, ale zaměřil jsem se zejména na rozbor aktuální judikatury dvou nejvýznamnějších ekvit- 145 ČERNÁ, S. K některým aspektům zájmu kapitálové společnosti. In: Pocta Ivaně Štenglové k sedmde- sátým narozeninám: právo společností - ohlédnutí za dvěma desetiletími účinnosti obchodního zákoníku . Praha: C.H. Beck, 2014, s. 63. 146 Tamtéž. 147 Ustanovení § 212 občanského zákoníku. 148 JOSKOVÁ, L. Povinnost loajality v akciové společnosti [online]. Obchodněprávní revue 9, 2011, C.H. Beck [cit. 2. 3. 2016]. Dostupné z: http://bit.ly/1V7ICGP [online]. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta, 2009 [cit. 5. 3. 2006]. Dostupné z: http://bit.ly/1pK5gsW

240