SBORNÍK 66 SVOČ 2016

jednu z osob, případně neuvede, že žádnou nepoznává. Pokud naopak sama naznačí, že si není jistá, či dokonce sama zmíní, že by si ráda osoby prohlédla ještě jednou v jiném pořadí, považoval bych opakování za žádoucí. Nutno však vytknout před závorku, že při opakovaném ukázání osob nesmí být na poznávajícího vyvíjen zvýšený nátlak a musí být změněno pořadí ukazovaných osob. 2. Pokud proběhla rekognice podle fotografií, mohu následně provést rekognici podle hlasu? A je to možné v opačném pořadí? Při rekognici podle fotografií dochází k určení čistě na základě morfologicko-ana- tomických znaků, při rekognici podle hlasu mnohdy čistě podle zvukového projevu. Po rekognici na základě fotografií tak mohu provést rekognici podle hlasu, možné je i provedení v opačném pořadí. Pokud by však k rekognici podle hlasu bylo přistoupe- no v průběhu klasické rekognice in natura (ukázáním s následným přistoupením k hla- sovým projevům osob ukázaných, tzv. doplňková hlasová rekognice ), není již následná rekognice podle fotografií možná. Opačné pořadí však vyloučeno není, ba naopak je žádoucí a simili dle § 104b odst. 4 TŘ. 3. Pokud je provedena rekognice na základě chůze, mohu následně provést rekognici na základě znaků morfologických? Změnilo by něco na odpovědi, pokud by u rekognice na základě chůze došlo k zakrytí tváře osob ukázaných? Pokud dojde k provedení znovupoznání podle chůze, bude si poznávající jistě všímat nejen znaků dynamických, ale též vzhledu osob. V mozku poznávajícího se vytvoří paměťové stopy vzhledu ukázaných osob, což následně může do značné míry ovlivnit výsledek rekognice na základě znaků morfologických. Domnívám se proto, že po re- kognici podle znaků dynamických lze provést úkon klasický podle znaků morfologic- kých pouze za předpokladu, že při rekognici předchozí nebylo osobám vidět do tváře. Pakliže jim do tváře vidět bylo, musela by být následná rekognice provedena se stejným vzorkem osob (nesmělo by tedy dojít k záměně figurantů) a při vyhodnocování výsledků by bylo třeba přihlédnout k faktu, že dané osoby již poznávající při rekognici spatřil. 4. Pokud poznávající osoba v dodatečném výslechu sdělí, že osobu sice poznala, avšak bála se jí přímo před ní označit, jak může orgán činný v trestním řízení postupovat, a jaký je vlastně výsledek provedené rekognice (za předpokladu rekognice neprováděné skrytě)? Osoba má být při znovupoznání označena zřetelně před ukázanými osobami za úče- lem vyloučení následných pochybností. 19 Pokud již předem hrozí nátlak či strach po- znávajícího, je v odůvodněných případech možné provedení rekognice skryté. I u té musí být přítomna nezúčastněná osoba. Tato osoba však již nebývá přítomna násled- nému dodatečnému výslechu a právě její přítomnost je zcela nezbytná, zejména není-li

19 Toto sice přímo TŘ nestanoví, avšak vyplývá to jak z důvodové zprávy, tak z mnohých odborných názorů, např. Protivínský, M.: Vady rekognice a jejich procesní důsledky, Praha: Bulletin advokacie, 2/1997, s. 12

362