SBORNÍK 66 SVOČ 2016

je příslušný soud či správní orgán [§ 1 odst. 1 písm. a) RoKomSp], nebo soud v ob- čanském soudním řízení či ve správním soudnictví [§ 1 odst. 1 písm. b) RoKomSp]. 24 Jedná-li se o kompetenční spory pozitivní, současně v rozhodnutí vysloví i nicotnost rozhodnutí orgánu, které bylo vydáno, pokud k tomu dle rozhodnutí senátu neměl pravomoc. Nicotnost 25 správního rozhodnutí není našemu právnímu řádu nezná- má, jelikož je upravena v několika předpisech (§ 76 SŘS, § 77 SpŘ). To však neplatí ohledně nicotnosti soudního rozhodnutí, která se objevuje jako „fenomén zcela nový a ojedinělý“ 26 a též teorii civilního procesu neznámý. Komentář k RoKomSp uvádí, že definice tohoto pojmu zůstává především na teorii a soudní praxi, neboť zákon žádnou neposkytuje, avšak není důvodu se domnívat, že by se očekávané závěry lišily od judikatury, která se vztahuje k nicotnosti rozhodnutí správních orgánů. 27 V případě záporného sporu senát současně zruší rozhodnutí, 28 kterým orgán popřel svou pravo- moc, pokud zvláštní senát dospěje k opačnému závěru. Proti rozhodnutí zvláštního senátu nelze podat opravné prostředky 29 a je závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, ze kterého spor vzešel (účinky inter partes ), dále i pro všechny orgány moci výkonné, orgány územního a samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány za předpokladu, že jim bylo svěřeno rozhodovat o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy, a též soudy (účinky erga omnes ). Zákon tedy rozhodnutím zvláštního senátu přiznává precedenční účinky v obdobných případech, na které ve své judikatuře upozorňuje i Ústavní soud, když uvádí: „Záv ě r, dle n ě hož by rozhodnutí ve věcech kompetenčních sporů měla právní účinky toliko inter partes, by vedl k absurdním důsledkům. Vedl by ke stavu, v němž by orgány rozhodující takové spory opakovaně judikovaly v obdobných případech identická stanoviska, vedl by ke stavu ohrožení právní jistoty při uplatňování pravomoci ze strany orgánů soudní moci a orgánů veřejné správy, vedl by k neúměrnému prodlužování soudního 24 BARTONÍČKOVÁ, Klára. Právní ú p r a v a řešení kompetenčních sporů. Právní f ó r u m . 2 0 0 9 , 6 (1), s. 26. 25 Nicotnými rozhodnutími (nebo též paakty) se rozumí taková rozhodnutí, která trpí natolik závažnými vadami, že je nelze za rozhodnutí považovat. Mezi takové vady patří i nedostatek pravomoci orgánu k vydání rozhodnutí. Blíže HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 215. 26 JEMELKA, Luboš a Milan PODHRÁZKÝ. Soudní řád správní. Komentář . Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1101. 27 Tamtéž, s. 1101. 28 V případě, kdy bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno orgánem odvolacím, bude zrušeno i jeho roz- hodnutí. „ Popřel-li okresní soud jako strana kompetenčního sporu podle zákona č.131/2002 Sb., o rozho- dování některých kompetenčních sporů, nesprávně svou pravomoc rozhodnout ve věci a jeho rozhodnutí bylo v odvolacím řízení potvrzeno odvolacím soudem, zruší zvláštní senát nejen rozhodnutí okresního soudu, ale také rozhodnutí soudu odvolacího (§ 5 odst. 3 tohoto zákona per analogiam).“ Usnesení zvláštního senátu ze dne 31. května 2004, sp. zn. Konf 17/2004 . 29 Vyloučeno ovšem není napadení ústavní stížnosti, neboť si její projednání v takovém případě vyhradilo plénum dle § 11 odst. 2 písm. k), zák. o Ústavním soudu.

446