ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

11. K NEŠVARU SOUČASNÉ PRAXE PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ÚČTU V TRESTNÍM ŘÍZENÍ

ON THE BAD HABIT OF CURRENT PRACTICE IN SECURING FUNDS ON THE ACCOUNT IN THE CRIMINAL PROCEEDINGS Alena Tibitanzlová

Tento příspěvek se věnuje nešvaru současné praxe při zajišťování peněžních pro středků na účtu. Konkrétně, pokud jde o to, že v případě zrušení zajišťovacího usnesení policejního orgánu soudem a jeho vrácení k novému projednání a rozhodnutí neinfor muje soud současně banku v tom smyslu, aby předmětné zajištění zrušila, když před tím dotčené zajišťovací usnesení zrušil – toto již dále neexistuje, pročež neexistuje ani právní důvod k dalšímu držení peněžních prostředků na účtu. Rozebíraná praxe nemá žádný ani zákonný, ani judikatorní podklad a flagrantně zasahuje mj. již do samotného práva vlastnit majetek, resp. práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmlu vě o ochraně lidských práv a základních svobod. This paper is focused to the bad habit of the current practice in securing funds on the account in the criminal proceedings. Specifically, regarding the fact that, in the event of the police securing resolution being annulled by the court and its return to the police for a new dealings and decision, the court does not simultaneously inform the bank that it should cancel the security in question, when it previously canceled the securing resolution in question – this no longer exists, so there is no legal reason to continue secure funds in the account. The discussed practice has no legal or judicial basis and flagrantly interferes, among other things, with the very right to own property, or the right to property protection guaranteed by Article 11, paragraph 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, or Article 1 of the Additional Protocol to the European Convention on the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. 11.1 Úvod Tento příspěvek je krátkým rozborem a následným zamyšlením nad, podle mého názoru, nesprávnou praxí soudu v trestním řízení související se zajištěním peněžních prostředků na účtu, která jako taková neměla žádný ani zákonný, ani judikatorní podklad a flagrantně zasáhla mj. již do samotného práva vlastnit majetek, resp. práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

145