DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

lze na sobě nezávisle. Ochrana soukromí a majetkových zájmů v zaměstnaneckých vztazích je tak v anglické jurisdikci upravena hned několika prameny práva, které se v mnoha ohledech vzájemně ovlivňují, vzájemně na sebe reagují a doplňují se. Ačkoliv common law skrze instituty zakotvené v statutory law na konci 70. let 20. století vytvořilo prostor pro uplatňování osobnostních práv zaměstnanců, zdů- razňuje se v něm i nadále důležitost majetkoprávních zájmů zaměstnavatele, jelikož opakovaně čerpá ze svých historických kořenů. Tento úhel pohledu na ochranu sou- kromí a majetkových zájmů v zaměstnaneckých vztazích si common law nese takřka do současnosti, 16 a to na rozdíl od české právní úpravy zaměstnaneckých vztahů, podle níž v důsledku historického vývoje ve 20. století panuje diskontinuita v pojetí majetko- vých zájmů zaměstnavatele a soukromí zaměstnance, které jsou promítnutím principů vlastnického práva a práva na ochranu soukromí. 17 b. Common Law Historicky zakořeněné sepětí ochrany soukromí s vlastnickým právem se v com- mon law konkrétně odráží v tzv. duty of fidelity . 18 Tedy v povinnosti loajality či od- danosti, 19 která téměř neomezeně 20 vyžaduje podřízení zájmů zaměstnance zájmům zaměstnavatele a zásadně potlačuje zaměstnancovu autonomii. 21 Tato common law po- vinnost odráží především smluvní povahu zaměstnaneckého vztahu a svoji premisu, že zájem zaměstnavatele zaměstnanec musí hájit vždy bez ohledu na svou pracovní dobu či pracoviště, jestliže jedná tak, že může podstatně ovlivnit majetkové zájmy svého zaměstnavatele. 22 Ve světle toho je například kritika zaměstnavatele, zejména na sociál- ních sítích, posuzována jako porušení povinnosti loajality. 23 V důsledku vágního vymezení duty of fidelity závislého zejména na smluvní vol- nosti zaměstnance a zaměstnavatele je tak možno uvést, že nemá v českém kogentním pracovním právu obdobu. Britské common law dává zaměstnavateli široký manévrova- cí prostor závislý na jeho smluvní a vyjednávací pozici pro ochranu svých majetkových práv, jimž je podřízeno vše. Proto lze tvrdit, že soukromí slabší ze smluvních stran –zaměstnance, který je na zaměstnavateli závislý, má disproporčně minimální právní sílu v porovnání k síle vlastnického práva zaměstnavatele. V porovnání s českou právní 16 M. Ford, (n 13) s. 137. 17 BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo . 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s. 18 Hivac Ltd proti Park Royal Scientific Instruments Ltd [1946] 1 All ER 350; znovu aplikovaný v Tisco Ltd proti Communication and Energy Workers Union [1993] 2 ERNZ 779. 19 Re Schindler Lifts Australia Pty Ltd and Precision Elevators Pty Ltd proti Milan Debelak [1989] 89 ALR 275, 303. 20 Hivac Ltd proti Park Royal Scientific Instruments Ltd (n 17). 21 Viz rozhodnutí např. Robb proti Green [1895] 2 QB 315, Wessex Dairies Ltd proti Smith [1935] 2 KB 80, a Sanders proti Parry Sanders v Parry [1967] 1 WLR 753. 22 Anderson, Gordon, Douglas Brodie, and Joellen Riley. „ The work/personal interface “. In The Common Law Employment Relationship , (Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing, 2017), 113. 23 Ibid, 113.

46