DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

sledování pracovní výkonnosti, ochrana závodu a jeho vybavení (zejména technické vybavení, ale i know-how), zabránění trestné činnosti apod. 10 Záznam z kamerového systému musí dále obstát z hlediska tzv. testu přiměřenosti (německy Verhältnismäßigkeitsprinzip), který se použije především při určení režimu, rozsahu a doby nahrávání. Test přiměřenosti požaduje, aby daný monitoring dosa- hoval legitimního cíle, byl vhodný (schopný dosáhnout zamýšleného cíle), nezbytný (požadovaného cíle nelze dosáhnout mírnějšími prostředky, např. kontrola jinými za- městnanci, kontrola skříněk či vnášených a vynášených věcí z pracoviště, docházkové systémy) a přiměřený (aby v co nejmenší míře zasahoval do práv sledované osoby). Kamery by měly být instalovány, resp. záznam je možné pořizovat, až po neúspěšném využití jiných prostředků kontroly, popř. v situaci, kdy je evidentní, že daného cíle nelze dosáhnout jinak. Za prostředek ultima ratio je pak považováno skryté monito- rování zaměstnanců. 11 Výše uvedené obecné předpoklady se uplatní ve všech případech monitorování, které jsou blíže popsány dále v tomto příspěvku. 2.2 Sledování zaměstnanců na pracovišti, které je veřejně přístupn é Příkladem veřejně přístupných míst, která jsou zároveň pracovištěm některých za- městnanců, mohou být restaurace, nákupní centra, banky či čerpací stanice. Pokud se zaměstnavatel rozhodne na těchto místech instalovat videokamery, musí postupovat v souladu s ustanovením § 4 BDSG. Dle uvedeného ustanovení je monitoring oprávněný za účelem zajištění výkonu veřejných míst (např. úřady, policie), k ochraně domovního práva (natáčení příjez- dových cest a zahrad u domů) nebo k ochraně oprávněných zájmů (zájmy zaměstna- vatele), přičemž výše uvedených cílů nelze dosáhnout jinak než instalováním kamer a současně neexistují okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že zájmy osob dotčených takovým monitoringem převažují nad zájmy osoby, která jej zavedla. BDSG výslovně uvádí, že při kamerovém sledování prostor jako jsou sportoviště, nákupní centra, parkoviště či místa určená k železniční, lodní či autobusové dopravě se ochrana života, zdraví a svobody zde nacházejících se lidí považuje za zvlášť důležitý zájem. Tímto BDSG jasně stanovil, že sledování za uvedeným účelem zpravidla převáží nad zájmy sledovaných subjektů. Jiný monitoring však musí projít procesem porovná- ní zájmů zainteresovaných osob, přičemž zájem sledující osoby musí převážit. Jednou z podmínek monitorování veřejně přístupného prostoru je i povinnost zve- řejnit na viditelném místě informaci o tom, že daný prostor je monitorován, spolu se 10 Viz například rozsudek BAG ze dne 27. 5. 1986, sp. zn. 1 ABR 48/84, rozsudek BAG ze dne 13. 1. 1987, sp. zn. 1 AZR 267/85, rozsudek BAG ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 5 AZR 508/96 nebo rozsudek BAG ze dne 30. 8. 1995, sp. zn. 1 ABR 4/95. 11 Rozsudek BAG ze dne 9. 7. 2003, sp. zn. 5 AZR 305/02.

60