Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

Nejpozději se kodifikace dočkalo odvětví newyorského práva, jež regulu- je sekundární (kontrolní, sankční a odpovědností) mechanismy. Ačkoli něk- teré instituty tohoto odvětví, např. ochranné mocnosti nebo represálie, byly obsaženy již ve starších dokumentech (Ženevské úmluvy a Dodatkové proto- koly, úmluvy haagského práva), klíčová otázka odpovědnosti, především pak odpovědnosti individuální, zůstávala dlouho mimo rámec smluvní úpravy. Změnu přineslo teprve období po skončení studené války, kdy byly nejpr- ve vypracovány statuty ad hoc mezinárodních trestních tribunálů pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu (1993 a 1994) a následně pak statut Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římský statut, 1998). 106 Zatímco statuty ad hoc tribunálu mají formu příloh k rezolucím Rady bezpečnosti, a nejedná se proto o kodifi- kaci v pravém slova smyslu, Římský statut je klasickou mezinárodní smlouvou, která si za přímý cíl kladla shromáždit a sebrat již existující obyčeje. Římský statut se neomezuje jen na sekundární normy MHP, ale má širší působnost. Obsahuje totiž katalog všech dnes uznávaných zločinů podle mezi- národního práva, tj. vedle válečných zločinů v něm figurují zločiny proti lid- skosti a zločin genocidy, jež lze shodně spáchat jak v době války, tak v době míru. Statut bývá mnohdy vydáván za čistou kodifikaci, ve skutečnosti jsou v něm ale obsaženy i prvky progresivního rozvoje. Ty se objevují jednak v kata- lozích zločinů proti lidskosti a válečných zločinů (jako příklad lze uvést válečný zločin spočívající v „okupační silou provedeném přímém nebo nepřímém přesídle- ní částí jejího vlastního civilního obyvatelstva na okupované území nebo částečná či úplná deportace či přesídlení obyvatelstva okupovaného území uvnitř nebo vně tohoto území“ (čl. 8, odst. 1, písm. b, al. viii), jehož obyčejové zakotvení je více než sporné), jednak ve vymezení některých obecných znaků těchto zločinů (požadavek, aby zločin proti lidskosti byl spáchán „v rámci rozsáhlého nebo sys- tematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu, při vědomí existence takového útoku“ (čl. 7, odst. 1), jenž byl zpřesněn až během přípravy statu- tu). „Rozvojový“ charakter části ustanovení brání tomu, aby mohl být Římský statut, resp. jeho katalog zločinů podle mezinárodního práva považován jako celek za součást jus cogens, byť mnohé z pravidel v něm obsažených kogentní charakter nepochybně mají. 17. Problémy kodifikace kogentní ochrany lidských práv Přijetím Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide 9. 12. 1948) byl − zejména 106 Více viz Šturma P.: Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva , Karolinum, Praha, 2002.

60

Made with FlippingBook Ebook Creator