Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

počítána na základě délky pracovní doby či obdobným způsobem běžným při odměňování v pracovně-právním vztahu“ . 9 Metodický pokyn dále uvádí, že vztah mezi plátcem příjmu a příjemcem je dlou hodobý a soustavný, což je znak, který sice legální definice závislé práce výslovně ne uvádí, ale který byl dovozen judikaturou. 10 I v tomto případě nalezneme zřetelnou shodu. Drobná odlišnost vyplývá pouze ze znaku stanovujícího, že závislá činnost je konána pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně či prostřednictvím spolupra cující osoby. Osobní prvek sice opět odpovídá i znaku závislé práce, avšak zaměst nanec smí konat závislou práci i pro vícero zaměstnavatelů, přičemž ne vždy k tomu potřebuje souhlas zaměstnavatele. 11 Druhou odlišností je nemožnost zaměstnance nechat se při výkonu práce zastoupit, institut spolupracující osoby 12 totiž v pracov ním právu nenalezneme. Posledním uvedeným rysem závislé činnosti je uvedení, že fyzická osoba má ob dobné postavení jako zaměstnanec. Tím je propojení závislé činnosti a závislé práce umocněno. Všechny výše uvedené rysy závislé činnosti odpovídají znakům závislé práce anebo alespoň podmínkám, za nichž má být konána. Jediným výraznějším a významnějším rozdílem zůstává, že znaky závislé činnosti jsou uvedeny jako demonstrativní, zatímco závislá práce vyžaduje nepochybné splnění všech svých znaků. Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že vztah mezi závislou činností a zá vislou prací nelze opomíjet. Pokud dojdeme k závěru, že jsou naplněny všechny znaky závislé práce, musíme dojít i k závěru, že zde existuje i závislá činnost, a to právě z dů vodu, že u závislé činnosti postačuje naplnění pouze některých znaků. Z druhého po hledu, konstatujeme-li závislou činnost, nemusí to nutně znamenat i existenci závislé práce, bude-li závislá činnost prokázána pouze skrze některé znaky, a nikoliv všechny. I přesto se domnívám, že konstatování existence závislé činnosti je silným ukazatelem také pro existenci závislé práce, a to právě vzhledem k možnosti podřadit znaky závislé činnosti pod znaky závislé práce. 9 36/2005 FZ. Pokyn č. D-285 k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a vymezení tzv. závislé činnosti, čj. 53/79983/2005-532, op. cit. 10 Například rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, sp. zn. 6 Ads 46/2013. 11 Zaměstnanec potřebuje souhlas zaměstnavatele, pokud by chtěl vykonávat takovou činnost v základním pracovněprávním vztahu, která je shodná s činností zaměstnavatele – viz. ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce. 12 Metodický pokyn uvádí, že osoba vykonává závislou činnost buď osobně, anebo prostřednictvím spolu pracující osoby ve smyslu ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů, kterou je spolupracující manžel, spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti anebo člen rodiny zúčast něný na provozu rodinného závodu.

102