Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

navatelů. 29 Směrnice o přiměřených mzdách rovněž vytyčuje členským státům za cíl zajistit úroveň pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami ve výši 80%. V případě, že určitý členský stát Evropské unie této úrovně nedosahuje, má povinnost vyhotovit rámec pro vytvoření příznivých podmínek pro kolektivní vyjednávání a rovněž též akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Tyto dokumenty a plány mají být vyhotoveny po konzultaci či dohodě se sociálními partnery a aktualizovány (či pře zkoumány) alespoň jednou za pět let. 30 Směrnice o přiměřených mzdách dále požaduje, aby členské státy Evropské unie učinily vhodné kroky k tomu, aby se sociální partneři podíleli na procesu určování a aktualizace úrovně minimální zákonné mzdy, a to např. formou účastí na jednání či jejich zastoupením v poradních orgánech. Aby bylo možné efektivně kontrolovat poskytování minimální mzdy, mají členské státy Evropské unie přijmout vhodná opat ření a záruky k zamezení jakémukoli nepříznivému zacházení se zaměstnanci ze strany zaměstnavatele v případě podání stížností či učinění jiných kroků s cílem prosadit dodržování právních předpisů týkajících se minimální mzdy. Tato opatření by měla sloužit nejen ve prospěch zaměstnanců samotných, ale i ve prospěch jejich zástupců. 31 Směrnice o přiměřených mzdách nemá za úkol definovat konkrétní opatření, jež by měly členské státy Evropské unie přijmout, ani stanovit povinnost uzavírat kolek tivní smlouvy, nýbrž by měla pouze podnítit snahu členských státu aktivně podporo vat sociální partnery v kolektivním vyjednávání a poskytnout jim k tomu nezbytné informace a údaje, které jim mohou v započetí vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv pomoci. Důvodem nekonkretizování těchto opatření je zejména to, že kolektiv ní vyjednávání a míra uzavírání kolektivních smluv se v jednotlivých členských státech Evropské unie velmi liší, a to z různých důvodů, mezi něž patří například národní tradice a zvyklosti, historický kontext, ale i jiná četnost nejistých (prekérních) forem zaměstnání na příslušném trhu práce (např. platformoví pracovníci, práce konaná na základě DPP či DPČ), a tudíž by bylo velmi obtížné stanovit univerzální nástroje, které by reflektovaly všechny tyto odlišnosti. Vzhledem k datu zveřejnění Směrnice o přiměřených mzdách prozatím neexistuje ke dni vyhotovení tohoto příspěvku žádný veřejně dostupný materiál ze strany vlády či Ministerstva práce a sociálních věcí, který by nastiňoval či předestíral, jaká opatření za účelem podpory kolektivního vyjednávání budou v českém právním řádu přijata. Nicméně s ohledem na cíl unijní úpravy a skutečnost, že v České republice dochází k vyjednávání a uzavírání nízkého počtu kolektivních smluv, lze očekávat, že bude zvažována i možná novelizace stávajících právních předpisů upravujících kolektivní vyjednávání za účelem naplnění cílů výše uvedené směrnice. 29 Čl. 4 odst. 1 Směrnice o přiměřených mzdách. 30 Čl. 4 odst. 2 Směrnice o přiměřených mzdách. 31 Dle recitálu 21 Směrnice o přiměřených mzdách se má podpora kolektivního vyjednávání vztahovat i na tzv. platformové pracovníky.

130