Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

3.3 Návrh směrnice o zlepšení pracovních podmínek platformových pracovníků

Vliv na změnu kolektivního práva přináší i vývoj ekonomiky jako takové. V po sledních pěti letech docházelo na trhu k stále častějšímu využívání technologií a online platforem umožňujících rychlejší a efektivnější nabízení zboží a služeb a jejich poptá vání. Na těchto základech vznikly tzv. digitální platformy, které představují nový způ sob, jak vykonávat ekonomickou činnost, jež je díky nim dostupnější širšímu spektru zákazníků a rovněž i rychlejší, neboť tento způsob usnadňuje celý proces objednávání a realizace určité služby. Typické představitele digitálních platforem lze nalézt v oboru poskytování taxi služeb (např. Bolt, Uber), služeb rozvozu a doručení zásilek (např. Wolt či Rohlík) nebo též i v oblasti zajišťování úklidového servisu či hlídání dětí. Pozitivum digitálních platforem je, že svým charakterem umožňují zapojení do ekonomického procesu i lidem, kteří čelí určitým bariérám při vstupu na „klasic ký“ pracovní trh, jako např. mladým lidem, lidem s postižením, migrantům či osobám z rasových či etnických menšin. 32 Na druhou stranu však přinášejí novou formu za městnání, která balancuje na pomezí samostatné výdělečné činnosti a závislou prací. Dle rešerší provedených Evropskou komisí 9 z 10 digitálních platforem považu jí osoby poskytující své služby jejich prostřednictvím za osoby samostatně výdělečné činné, 33 a to přesto, že většina platforem používá vůči svým poskytovatelům prvky kontroly a řízení typické pro pracovní poměr. Ačkoli mají poskytovatelé služeb v rámci platformy zpravidla volnost se rozhodnou, zda zakázku přijmou či nikoli, popř. kolik zakázek v rámci měsíce akceptují a zrealizují, odměňování či pokračování ve spolupráci často závisí na recenzích ze strany zákazníků, poskytovatelé jsou často povinni nosit stejnokroje či jiné viditelné označení příslušnosti k dané digitální platformě nebo digi tální platformy garantují určitou míru kvality poskytovaných služeb, což se projevuje v zajišťování školení samotných poskytovatelů, což jsou příznačné znaky pro pracov něprávní vztahy. Jelikož je však tato činnost vykonávána poskytovateli jako osobami samostatně výdělečně činnými, nejsou jim zaručeny základní pracovní podmínky, jako je právo na minimální mzdu, zajištění BOZP či úprava překážek na straně těchto osob, ačkoli tato činnost fakticky vykazuje znaky závislé práce. Z těchto důvodů a také proto, že se platformová práce netýká pouze zanedbatelného množství pracujících osob, 34 předložila Evropská komise návrh směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem (dále jen „ Návrh Evropské komise “), 35 která by měla ga

32 Viz strana 1 Návrhu Evropské komise. 33 Viz strana 2 Návrhu Evropské komise.

34 Dle studií Evropské komise pracuje v Evropské unii prostřednictvím digitálních platforem přes 28 mi lionů aktivně činných osob, přičemž do roku 2025 lze očekávat jejich nárust na 43 milionů. Viz str. 1 Návrhu Evropské komise. 35 Návrh Evropské komise č. 2021/0414 (COD) ze dne 09.12.2021 na přijetí směrnice Evropského parla mentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem.

131