Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

Z pohledu výše uvedeného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie se tak zdá být zcela logické, že evropské právo důrazně dbá na to, aby kolektivní práva osob, které vykonávají práci, jež objektivně vykazuje znaky závislé práce, byla zachována v plném rozsahu, a tedy že tento princip je začleněn i do výše zmiňovaného Návrhu Evropské komise. 4. Závěr Jak plyne z výše uvedeného, též kolektivní pracovní právo je vystaveno změnám a trendům, které se objevují na trhu práce. I přesto však dochází k jeho novelizaci pouze sporadicky, přičemž změny jsou prováděny zpravidla v co nejmenším možné rozsahu. Dle mého názoru je důvodem těchto kroků jistý tradiční charakter zástupců zaměstnanců a jejich činnosti. O to více ambiciózněji působí snaha Evropské unie regulovat působení zástupců zaměstnanců či jejich kolektivní vyjednávání a uzavírání kolektivní smluv mezi nimi a zaměstnavateli. Ačkoli unijní předpisy výslovně uvádějí, že budou respektovány ná rodní specifika, tradice a historický kontext zástupců zaměstnanců v jednotlivých člen ských státech, je nepochybné, že budou vznikat poměrně velké rozdíly v implementaci těchto unijních právních předpisů a též i v praktickém uplatňování a vymáhání jimi předvídaných práv a svobod. S ohledem na znění Směrnice o přiměřených mzdách bude velmi zajímavé sledo vat, jak se k problematice podpory kolektivního vyjednávání postaví Česká republika, v níž kolektivní smlouvy nepředstavují hlavní hnací motor pro zvyšování úrovně pra covních a mzdových podmínek zaměstnanců.

135