Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

Příspěvek je možné čerpat i v případě, že byl cizincům s dočasnou ochranou po skytnut k bydlení celý byt, tento ale musel být do té doby neobýván. Toto ustanovení má předcházet situacím, kdy by se měly uvolňovat již obsazené byty a bytová nouze by se tak přenesla na jinou, rovněž zranitelnou, skupinu osob, a to ve snaze „dosáhnout“ na příspěvek pro solidární domácnost. Skutečnost, že byt není obýván, žadatel proka zuje jen čestným prohlášením. Zákon rovněž stanoví, že příspěvek pro solidární domácnost se nepovažuje za pří jem pro účely posouzení výše příjmu v rámci státní sociální podpory a všech tří sub systémů sociální pomoci. Zákonodárce tak, z pochopitelných důvodů, vyloučil zne výhodnění solidárních domácností, jelikož u některých z nich by jinak mohla nastat situace, kdy sice budou čerpat příspěvek pro solidární domácnost, na druhou stranu ale díky touto dávkou navýšenému příjmu by mohly ztratit nárok na některé testované dávky. Zákon dále odkazuje na nařízení vlády co do stanovení výše dávky, délky poskyto vání této dávky a stanovení minimálního počtu dnů, po které má být osobám s dočas nou ochranou ubytování poskytováno, aby vznikl nárok na příspěvek. Původně činil příspěvek pro solidární domácnost 3 000Kč na ubytovanou osobu, maximálně však 12 000Kč. Od července 2022 se výše příspěvku liší dle toho, zda je cizincům poskytnut sa mostatný byt, nebo sdílené bydlení. Výše příspěvku pro jednotlivé situace je uvedena v následující tabulce:

Zdroj: MPSV

ubytování poskytovaného solidární domácností v jistém ohledu přísnější, nebo alespoň přesnější, než je tomu u doplatku na bydlení, jakožto dávky pomoci v hmotné nouzi, již lze za určitých okolností vyplá cet přímo poskytovateli ubytování. – srov. zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

146