Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

Mělo-li snad být cílem ustanovení vyjádřit, že v pracovněprávních vztazích lze uza vírat smlouvy a dohody taktéž elektronicky, je třeba zvolit jinou formulaci. Dále, termín „ vlastní elektronická adresa “ je zavádějící. V obvyklém schématu (ze jména při využívání bezplatných služeb veřejných poskytovatelů) je člověk uživatelem, resp. držitelem adresy elektronické pošty, není však jejím vlastníkem v právním smyslu slova. Vhodnější se tak zdá formulace „ na adresu elektronické pošty, mimo adresy elektro nické pošty užívané zaměstnancem u zaměstnavatele, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně určil. “ Stejná výhrada platí i k návrhu úpravy doručování. Navržená úprava odstoupení od smlouvy/dohody bez rozumného zdůvodnění fakticky eliminuje právní úpravu předsmluvní odpovědnosti a neproporčně, po vzoru spotřebitelských vztahů, zvýhodňuje zaměstnance. Uvedené nejasnosti a rizika na straně zaměstnavatele by přes zachování úpravy tak, jak byla navržena, nejspíše vedli přesně k přesně opačnému efektu, než který sleduje předkladatel, tedy k ještě většímu omezení využívání elektronického uzavírání smluv a dohod v pracovněprávních vztazích. V kontextu rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz zejména Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 Cdo 5943/2016) je ve vztahu k důsledkům nedostatku formy právního jed nání v pracovněprávních vztahů jednoznačně nevhodné využívat dovětek „ nepřihlíží se “, neboť tento nijak neznačí (v intencích neplatnost x neúčinnost x zdánlivost) povahu důsledku vady právního jednání. Konečně zmatečně působí i důvodová zpráva, ve které se uvádí „…nemusí zaměst nanci zajišťovat dostatečný přehled a klid pro nezávislý a určitý projev vůle sjednat zá vazek. “ a „…vyžaduje se tak nově pro jejich platné sjednání jejich doručení na vlastní elektronickou adresu zaměstnance…“ K tomu jen stručně, není-li projev vůle určitý, je právní jednání zdánlivé. O vazbě mezi doručením jednání a jeho platností v normativní části textu nic stanoveno není; navíc by bylo logické na doručení vázat spíše účinnost než platnost. – změna právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 74 až § 77) – viz shora k nedostatku podkladů a nemožnosti zvážit důsledky takové změny. 5. Závěrečné poznámky S ohledem na jeho rozsah by si komplexní zhodnocení návrhu vyžádalo podstatně větší prostor, než se zde nabízí. Fakt, že některé jeho aspekty zde byly nechány bez po všimnutí a nebyly v podrobnostech rozvedeny (například návrh změny právní úpravy doručování), neznamená, že k nim nelze formulovat výhrady, a že by byly bezvadné (spíše naopak).

25