Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

Další povinností zaměstnavatele je způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdra ví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel nese objektivní odpovědnost za pracovní úrazy zaměstnance, které se staly při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislos ti s ním, musí mít možnost kontrolovat domácí pracoviště zaměstnance z hlediska možného ohrožení života a zdraví zaměstnance. V případě, že by zaměstnanec odmítl kontrolu místa výkonu práce před započetím práce, zaměstnavatel by dohodu z tohoto důvodu mohl odmítnout podepsat. V případě, že by zaměstnanec odmítl průběžnou kontrolu místa výkonu práce, mohl by zaměstnavatel dohodu vypovědět. Jakým způ sobem bude zaměstnavatel kontrolu provádět, je na jeho rozhodnutí. Zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit podle ust. § 106 odst. 4 ZP, že se mu stal při výkonu prá ce na dálku pracovní úraz. Musí prokázat, že úraz utrpěl při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a že mu vznikla škoda. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku z 20. listopadu 2001, sp. zn.: 21 Cdo 2507/2000: „Při řešení otázky, zda úraz, který utrpěl zaměstnanec, je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, soud posuzuje tuto souvislost z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda taková souvislost je dána vzhledem ke vztahu činnosti, při níž došlo k úrazu, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru“. Při objasňování příčiny a okolností pracovního úrazu bude potřeba, aby se se vše vyšetřilo na místě samém, a to za přítom nosti zaměstnance, pokud to zdravotní stav umožní, a dále zástupců zaměstnavatele, svědků, případně odborové organizace nebo zástupce pro BOZP. Ust. § 317 odst. 3 ZP upravuje způsob skončení dohody o práci na dálku. Jako všechny smluvní typy, lze i tuto dohodu rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstna nec písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctiden ní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Speciálním ustanovením je dohoda o práci na dálku uzavřená podle § 241 odst. 3, kterou může zaměstnavatel vypovědět pouze z vážných provozních důvodů nebo neumožňuje-li to povaha vykonávané práce. Kromě možnosti sjednat výkon práce na dálku, upravuje novela v ust. § 317 odst. 4 možnost zaměstnavatele písemně nařídit zaměstnanci práci na dálku ve zce la výjimečných případech, a to na základě opatření orgánu veřejné moci podle jiné ho zákona. Zákoník práce odkazuje na zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zá kon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel je oprávněn využít možnosti na řídit výkon práce na dálku na nezbytně nutnou dobu, v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnance, a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. V tomto případě zákon nevyžaduje, aby byla sjednána se zaměstnancem do-

43