Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

hoda, ale písemné nařízení musí obsahovat stejné údaje, které jsou uvedeny u dohody jako její podstatné náležitosti. Podstatnou náležitostí dohody je specifikace způsobu náhrady nákladů zaměst navatelem. V dohodě je možné sjednat, zda bude zaměstnavatel zaměstnanci náklady hradit do výše prokázaných výdajů nebo zda budou hrazeny paušální částkou. V od stavcích 5 až 7 je navrhována povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s výkonem práce na dálku, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce. Zákoník práce výslovně zakazuje náklady zahrnout do některé z forem odměňování. Určitý okruh obvyklých nákladů [plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodá ren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komu nálního odpadu] stanoví formu úhrady paušální částkou. Vznik jiných nákladů bude muset zaměstnanec zaměstnavateli prokazovat. Paušální částka bude v mzdové sféře určena kogentně částkou (navržena je částka ve výši 2,80Kč) za započatou hodinu práce, v platové bude vždy poskytována částka stanovená zákonem z důvodu zajištění hospodárného nakládání s prostředky veřejných rozpočtů. Jak se uvádí v důvodové zprávě „výchozí hodnota paušální částky bude stanovena zákonem a poté upravována prováděcím právním předpisem (vyhláškou) v pravidelném či mimořádném termí nu podle vývoje dotčených ukazatelů, tj. úhrnu cen dotčených komodit a služeb“. Poskytování paušální částky představuje jisté zjednodušení, aby zaměstnanci nebyli povinni prokazovat výši jednotlivých nákladů. V souvislosti s poskytováním náhrad zaměstnanci je navržena i změna zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dosavadní režim v § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů, kdy povinné plnění poskytované zaměstnanci není příjmem ze závislé činnosti a předmětem daně, a tudíž nepodléhá dani z příjmů, platí i v případě, že toto plnění není poskytováno zaměstnavatelem naturálně, ale v podobě paušální částky na náhradu nákladů zaměstnance spojených s výkonem práce na dálku. Za povinné plnění poskytované zaměstnavatelem podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů však lze považovat pouze paušální částku ve výši stanovené zákonem jako minimální, která je poskytována zaměstnancům od měňovaným platem (tj. zaměstnancům zaměstnavatele podle § 109 odst. 3 zákoníku práce). Z ustanovení § 317 odst. 7 zákoníku práce totiž vyplývá, že zaměstnavatel ne uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce může zaměstnanci poskytovat paušální částku nad rámec minimální částky stanovené zákonem. V těchto případech bude případná vyšší náhrada podléhat dani ze závislé činnosti včetně pojistného, ale na straně zaměst navatele se bude jednat o daňový náklad. Podle ust. § 317 odst. 8 ZP je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanci vy konávajícímu práci na dálku nebyl odepřen kontakt s ostatními zaměstnanci. Podobné znění obsahovala již navrhovaná novela z roku 2016 a nesetkala se s příznivým ohla-

44