Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

sem ze strany zaměstnavatelů. 12 Tuto povinnost, která má zabránit izolaci zaměstnan ců, bude muset zaměstnavatel splnit pouze v případě, že o ni zaměstnanec požádá. Zaměstnanec by měl mít možnost setkávat se s kolegy na pracovišti nebo i na jiném místě. Dohodu však v praxi bude zřejmě uzavírat takový zaměstnanec, který se „do mácí izolaci“ nepociťuje, neboť je schopen kontaktovat kolegy nebo zaměstnavatele např. prostřednictvím MS Teams. Izolace zaměstnance (např. přestěhování do kance láře mimo tým, do kterého je zaměstnanec zařazen) může ostatně nastat i na pracovišti zaměstnavatele jako forma šikany zaměstnance a zaměstnanec by se takovému jednání musel bránit žalobou. 13 V dalším odstavci zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnosti, které souvisí s výkonem „telepráce“, tedy práce, která je konána s využitím sítí elektronických ko munikací. Zaměstnavatel je povinen zajistit technické a programové vybavení potřeb né pro výkon práce zaměstnance, a to s výjimkou případů, kdy zaměstnanec vykonává práci pomocí svého vlastního vybavení, a zajišťovat, zejména pokud jde o programové vybavení, ochranu dat a údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem mezi zaměst nancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec je pak povinen počínat si tak, aby chránil data a údaje související s výkonem jeho práce. Podle ust. § 317 odst. 10 ZP má zaměstnanec možnost si sám rozvrhovat sjedna nou práci, přičemž se na něj nebude vztahovat úprava rozvržení pracovní doby, pro stojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Zaměstnanec nemá povinnost být na začátku směny na svém pracovišti, neuplatní se ani úprava pružné pracovní doby či konta pracovní doby. Délka směny nesmí přesáhnout 12 ho din, tak jako by tomu bylo v případě, že zaměstnanec vykonává práci na pracovišti za městnavatele a uplatní se i další limity denního a týdenního nepřetržitého odpočinku a přestávek v práci na jídlo a oddech. Zaměstnanci zároveň nenáleží, tak jak to stanoví i současná platná právní úprava, mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. Cílem je zamezit zaměstnanci účelové rozvrhování pracovní doby tak, aby se dostal do „těchto zvláštních režimů“. Jak uvádí důvodová zpráva „s oprávněním zaměstnance organizo vat si autonomně pracovní dobu podle svých preferencí nutně pojí i vyšší míra odpo vědnosti zaměstnance a legitimní předpoklad, že dokáže svoji práci rozvrhovat tak, aby do těchto chráněných režimů časově nezasahovala“. Novela podobně jako současné znění zákoníku práce vylučuje v ust. § 317 odst. b) ZP použití některých ustanovení zákoníku práce, které se týkají osobních překážek v práci. 12 AMSP ČR: Novela zákoníku práce je březnový apríl. Tisková zpráva AMSP ČR [online]. Publikováno 14. 3. 2016 [cit. 30. 11. 2022]. Dostupné na < http://www.amsp.cz/amsp-cr-novela-zakoniku-prace-je- -breznovy-april>. 13 ŠIMEČKOVÁ, E. – JORDÁNOVÁ, J.: Násilí na pracovišti a jeho řešení v právním řádu České republiky, Francie a Itálie . Praha: Nakladatelství Leges, s.r.o. s. 192. Dále viz.: HROMADA, M.: Pracovněprávní spory . 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2017. s. 192.

45