Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

Potřeba slaďování rodinného a pracovního života je úzce spojena také s ochrannou funkcí pracovního práva. Ochranná funkce je nepochybně jednou ze základních cha rakteristik vymezujících pracovní právo jako samostatné právní odvětví. Tuto funkci si pracovní právo nese již od svého vzniku, kdy právě ochrana pracujícího a zabráně ní zneužívání jeho pracovní síly byly hlavními příčinami vydělení pracovního práva z práva občanského. V moderní době lze za její hlavní smysl považovat zmírňování nedostatků pracovního trhu, kterými mohou být zejména asymetrie informací nebo tržní síla zaměstnavatele. 13 Ochranná funkce pracovního práva se významně projevuje ve zvláštní úpravě pracovních podmínek vybraných skupin zaměstnanců, zejména žen (matek), rodičů, mladistvých a zdravotně postižených. Se slaďováním rodinného a pracovního života lze spojit i některé aspekty myšlenky flexikurity, která propojuje smluvní svobodu zaměstnance a zaměstnavatele (flexibility) a ochranu postavení zaměstnance jakožto slabší strany (security). Obsah pracovního poměru by dle tohoto konceptu měl vycházet především z představ smluvních stran, na druhou stranu by ale měl zajišťovat dostatečnou ochranu zaměstnanci. Flexibilita nutně přináší menší míru právní regulace, případně přímo potřebu deregulace a zna mená možnost smluvních stran pracovněprávních vztahů upravit si vzájemná práva a povinnosti v co nejširší svobodné míře, jen s minimálními zákonnými omezeními. 14 Za projevy flexibility v rámci flexikurity lze tak označit například dohody o pracích ko naných mimo pracovní poměr, pracovní poměr na dobu určitou, zkušební dobu nebo agenturní zaměstnávání. Ve vztahu k samotnému výkonu práce lze mezi její projevy lze zařadit například kratší pracovní dobu, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, práci přesčas, pružnou pracovní dobu, konto pracovní doby, homeworking a teleworking, práci na zavolanou či job sharing (sdílení pracovního místa). 15 V této souvislosti je třeba zdůraznit, že připravovaná novela zákoníku práce směřuje právě k posílení prvku jistoty (security) v řadě těchto situací. Z tohoto pohledu tak je možné říct, že případná nová právní úprava upřednostní lidskou důstojnost jako hodnotu nadřazenou jiným, např. ekonomickým svobodám. 16 Je však třeba zdůraznit, že z hlediska teoretického vy mezení flexikurity by pozornost měla být zaměřena na realizaci této ochrany prostřed nictvím státní politiky a minimalizování přenosu těchto povinností a nákladů s nimi spojených na zaměstnavatele. ného života . Brno: Masarykova univerzita, 2015. Dostupné zde: https://www.law.muni.cz/sborniky/ pracpravo2015/files/007.html. 13 FRYŠTENSKÁ, Marcela. Ekonomická analýza civilního práva . Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 217. 14 ŠTANGOVÁ, Věra. Ochrana zaměstnanců v pracovněprávních vztazích v podmínkách globalizace. In: OLŠOVSKÁ, Andrea (ed.). Labor ipse voluptas: Pocta prof. JUDr. Helene Barancovej, DrSc . Kraków: Spolok Slovákov v Poľsku – Towarzystwo Słowaków w Polsce, 2014, s. 198. 15 HŮRKA, Petr. Pracovní právo ve světle flexicurity. In: BARANCOVÁ, Helena (ed.). Možnosti a hranice liberalizácie pracovných vzťahov . Bratislava: Sprint dva, 2011, s. 88. 16 BARANCOVÁ, Helena. Flexikurita a pracovné právo pre 21. storočie. In BARANCOVÁ, Helena (ed.). Pracovné právo 21. storočia . Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 23.

51