Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

a soukromého života, aby bylo dosaženo tzv. „work-life balance“. Jedním ze základních nástrojů tohoto procesu je vytváření podmínek pro péči o děti a rovné zastoupení (a rovná práva) žen a mužů na pracovním trhu. Je však třeba zdůraznit, že nastavení pracovních podmínek (např. dostupnost částečných úvazků, úprava pracovních pod mínek rodičů atp.) tvoří jen část slaďovacího procesu; vedle toho je třeba realizovat i další podmínky (např. dostupnost předškolních zařízení či nastavení rodičovského příspěvku). Otázka slaďování rodinného a pracovního života také úzce souvisí s otázkou diskri minace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, případně věku. Dle ustanovení čl. 1 Listiny základních práv a svobod jsou lidé svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Ustanovení čl. 3 určuje, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Významný je mezinárodní rozměr zákazu diskri minace, který vyšel především z ustavení materiálního demokratického právního státu po druhé světové válce a postavení lidských práv do centra koncepce takového státu. 10 Zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace (zejména z důvodu pohlaví) je tedy dnes pevně zakotvena v mezinárodní a evropské legislativě. Zákoník práce definuje rovné zacházení a zákaz diskriminace v ustanovení § 16, když v odst. 1 stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit rovné zacházení se všemi za městnanci a v odst. 2 zakazuje jakoukoli diskriminaci, a to s uvedením demonstrativ ního výčtu významných zakázaných diskriminačních důvodů, mezi nimiž jsou uve deny (z důvodů souvisejících se slaďováním rodinného a pracovního života) pohlaví, sexuální orientace, sociální původ, věk, manželský a rodinný stav a vztahy nebo povin nosti k rodině. Diskriminace v pracovněprávních vztazích je zakázána také antidiskri minačním zákonem 11 , kde je výčet zakázaných důvodů sice užší (ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona), na druhou stranu výslovně stanoví, že za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje také diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace (ustanovení § 2 odst. 4 antidiskriminační ho zákona). Specifickým slaďovacím opatřením může potom být pozitivní povinnost přijmout přiměřené opatření ve prospěch člověka s postižením tak, aby měl přístup k určitému zaměstnání, pracovní činnosti nebo funkčnímu či jinému postupu v za městnání; nerealizování takového opatření může být nepřímou diskriminací dle anti diskriminačního zákona (ustanovení § 3 odst. 2). 12 života . Brno: Masarykova univerzita, 2015. Dostupné zde: https://www.law.muni.cz/sborniky/pracpra vo2015/files/002.html. 10 GERLOCH, Aleš. Teorie práva . 6. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 201 a násl. 11 Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (anti diskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12 ŠAMÁNEK, Jiří. Problematika slaďování práce a péče z pohledu antidiskriminačního práva. In: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2015 na téma Slaďování pracovního a rodin-

50