SLP 07 (2014)

Z uvedeného plyne, že lidská práva mohou do rozhodovací praxe MTS vstoupit až poté, co bylo identifikováno relevantní pravidlo předvídané čl. 21 Statutu MTS. 20 V souvislosti s působením lidských práv se logicky nabízí otázka, jaká je hierarchie mezi pravidly použitelnými před MTS. Římský statut stanoví pyramidální struktu- ru a rozlišuje mezi normami primárními (Statut, Znaky skutkových podstat, Jednací a důkazní řád), sekundárními (použitelné mezinárodní smlouvy a zásady a pravidla mezinárodního práva) a terciálními (obecné zásady právní odvozené z vnitrostátních právních řádů). 21 Nauka mezinárodního práva trestního prezentuje v otázce vzájem- ného vztahu lidských práv a pramenů uvedených v čl. 21 odst. 1 Statutu MTS nepře- kvapivě rozdílné názory. Dle Gallanta , Hafnera a Binderové v případech normativního konfliktu Statut MTS převáží nad lidskoprávními prameny, které mají nicméně do- stat přednost před ostatními primárními, sekundárními i terciálními prameny práva. 22 Na druhé straně Pellet prosazuje stanovisko, dle kterého mají lidskoprávní dokumenty dostat přednost i před samotným Římským statutem – v souvislosti s významem a rolí lidských práv před MTS hovoří s odkazem na čl. 21 odst. 3 o „mezinárodní super-lega- litě“. 23 Pellet uvádí, že v případě normativního konfliktu mezi Statutem (či jiným apli- kovaným právem) a lidskými právy je MTS povinen aplikovat lidskoprávní prameny. 24 Je vhodné uvést, že případný normativní konflikt se dotýká pouze aplikovatelnosti, tj. nikoliv platnosti, nesouladného pravidla dle čl. 21 odst. 1 Statutu. 25 Rozhodovací praxe MTS jednoznačně potvrzuje, že v případě rozporu mezi právem aplikovaným dle čl. 21 odst. 1 Statutu na straně jedné a mezinárodně uznávanými lid- skými právy na straně druhé, převáží lidskoprávní norma. V případu Katanga a Chui se Projednací senát II zabýval možností navrácení tří svědků z Demokratické republiky Kongo (DRK), kteří po podání svědecké výpovědi před MTS požádali, s tvrzením, že budou po návratu do DRK pronásledováni, v Nizozemí o udělení azylu. Senát dospěl k závěru, že „je neschopen aplikovat čl. 93 odst. 7 Statutu v souladu s mezinárodně 20 The Prosecutor v. Lubanga . ICC-01/04-01/06-679. Decision on the Practices of Witness Familiarisation and Witness Proofing. TCH 1, 8 November 2006, para. 10. Konzervativní přístup je obhajován částí na- uky, která odmítá liberálnější normotvornou funkci lidských práv před MTS. Srovnej YOUNG, R., op. cit., s. 201. Youngová např. argumentuje tím, že konzervativní přístup byl potvrzen Odvolacím senátem MTS. Odvolací senát MTS však ve stejném rozhodnutí (ICC-01/04-01/06-772) akceptoval i přístup liberální, spjatý s normotvornou funkcí čl. 21 odst. 3. 21 BITTI, G.: Article 21 of the Statute of the International Criminal Court and the treatment of sources of law in the jurisprudence of the ICC. In: Stahn, Carsten, Sluiter, Göran: The Emerging Practice of the International Criminal Court. Leiden: Martinus Nijhoff, 2009, s. 285-304. Z české nauky srovnej SVAČEK, O.: Postavení soudních rozhodnutí v systému aplikovatelného práva Mezinárodního trestního soudu. In: Právník. 2014, roč. 153, č. 2, s. 145-159. 22 GALLANT, K., op. cit ., s. 702-703. HAFNER, G., BINDER, Ch., op. cit ., s. 190. 23 PELLET, A., op. cit ., s. 1079. 24 CASSESE, A. et al. Cassese’s International Criminal Law . Oxford: OUP, 2013, s. 11. 25 SLUITER, G. et al. International Criminal Procedure: Principles and Rules . Oxford: OUP, 2013, s. 83.

229