135 / 268
133
k Ženevským úmluvám o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z roku 1949. Dodatkový
protokol č. I se vztahuje na mezinárodní ozbrojené konflikty. Předmětem ochrany jsou
zejména bojující
(kombatanti). Zbytečné útrapy nebo nadměrná zranění může za urči-
tých okolností vyvolat každá zbraň, bude tudíž záležet nejen na druhu použití zbraně,
ale také na použité metodě.
4
V praxi je však posouzení toho, zda zbraň způsobuje zby-
tečná zranění nebo nadměrná utrpení obtížné nebo nemožné kvalifikovat a posouzení
jejich důležitosti si vždy podrží
rozsáhlý prvek subjektivity.
5
Pouze výjimečně mohou
nastat případy, kdy zbraň byla úmyslně určena k tomu, aby zvýšila utrpení např. použi-
tím ostnatých bajonetů. Jiným příkladem je použití zbraní, které znesnadňují vyléčení,
např. zbraně, které používají úlomky skla, nepravidelné kusy železa, hřebíky apod.
Dalším obecným pravidlem je
zásada zákazu nerozlišování
, která je důležitá pro
ochra-
nu civilního obyvatelstva
. Poprvé je výslovně vyjádřena v čl. 51 Dodatkového protokolu
č. I z roku 1977, i když již v době přijetí tohoto Protokolu byla považována za obecně
uznané pravidlo práva ozbrojených konfliktů.
6
Podle čl. 51 odst. 2 Protokolu civilní
obyvatelstvo jako takové, jakož i jednotlivé civilní osoby, nesmějí být předmětem útoku.
Zákaz nerozlišujících útoků je omezen požadavkem v čl. 51 odst. 5, aby ztráty na ci-
vilním obyvatelstvu a na civilních objektech
nepřevyšovaly předpokládanou a konkrétní
přímou vojenskou výhodu.
Jde o vyjádření koncepce
proporcionality
, tj. úměrnosti mezi
ztrátami v řadách civilního obyvatelstva a civilních objektů jedné strany a předpo-
kládanou výhodou útočníka druhé strany. Zásada
proporcionality
je zásadou obyčejo-
vého mezinárodního práva, která zakazuje rozsáhlé a nepřiměřené škody na civilním
obyvatelstvu ve srovnání s očekávanou vojenskou výhodou.
7
Jinými slovy se zakazují
útoky, u kterých lze očekávat, že způsobí
přidružené škody
, které by předpokládanou
konkrétní a přímou vojenskou výhody převyšovaly.
8
Zásada proporcionality tak zohledňu-
je skutečnost, že při vedení bojových operací vždy vzniká riziko náhodného zasažení
civilních osob, civilních objektů nebo kombinace těchto případů.
9
Pro označení těchto
náhodných zasažení se vžil výše uvedený pojem
přidružené škody
(collateral damages).
Protokol č. I výslovně chrání civilní objekty, které podle čl. 52 odst. 1 nesmí být
předmětem útoku nebo represálií. Podle čl. 52 odst. 2 musí být útoky přísně omezeny
na vojenské objekty. Vojenské objekty musí splňovat následující předpoklady:
a) které svou povahou, umístěním, účelem nebo použitím představují účinný pří-
spěvek k vojenským akcím,
4
ONDŘEJ, Jan. Zákaz některých druhů konvenčních zbraní v ozbrojených konfliktech.
Právník
, 2001,
č. 6, s. 604.
5
ONDŘEJ, Jan. Zákaz některých druhů konvenčních zbraní v ozbrojených konfliktech,
op. cit
., s. 605.
6
ONDŘEJ, Jan. Právo ozbrojených konfliktů na přelomu tisíciletí.
Mezinárodní vztahy
, 1999, č. 4, s. 7.
7
ONDŘEJ, Jan. Právo ozbrojených konfliktů na přelomu tisíciletí,
op. cit.
, s. 7.
8
FUCHS, Jiří.
Mezinárodní humanitární právo
. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany - Agentura vojenských
informačních služeb, 2007, 230 s. ISBN 978-80-7278-424-0. s. 60.
9
FUCHS, Jiří
,
op. cit
., s. 59.