V
ypadáte tak báječně! Jak to děláte?
Děkuji za kompliment! Víte, to je
velmi individuální, každý člověk si
s sebou nese nějakou genetickou
výbavu a já zkrátka měla štěstí. Moje
maminka mne pořád honila: „Měla bys pro sebe
něco dělat, podívej, jak jiné ženy chodí třeba
na kosmetiku.“ Tam já nebyla nejmíň pět let,
nevyhledávám ani žádné drahé kosmetické
přípravky. A dokonce, přestože se to obecně
nedoporučuje, se v létě ráda opaluji. Sluníčko
do mého života patří. Zkoušela jsem cvičit
pilates, ale stejně nejraději pracuji na zahradě.
To mě baví a současně nabíjí, je to relax.
Musíte někdy sáhnout k dietě?
Mojí motivací jsou kostýmy a šaty na vystoupe-
ní, ty musí vždy perfektně padnout. Když se
objeví nějaké to nežádoucí kilo navíc, stačí se
týden před vystoupením držet hodně zpátky.
V mém případě to znamená jíst malinké porcič-
ky 3–4× denně a kila ze mě spadnou hned.
Nakukovala jste jako malá doma mámě pod
pokličku?
Kdepak, nebyla jsem dobrý jedlík. Spíš jsem
po očku pozorovala, jak chutná tatínkovi, on byl
gurmán. Tím pozorováním a napodobováním
jsem se naučila jíst i jídla, která jsem neměla
ráda. V životě je to tak se vším, příklad rodičů je
nezastupitelný. Děti na rodičích visí, v podstatě
je kopírují a u mě to platilo mnohonásobně.
Předpokládám, že rodiče byli těmi, kteří vás
v životě nejvíc ovlivnili?
Jednoznačně. Tatínek byl muzikant, vedl mě
k muzice a díky němu jsem začala chodit na kla-
vír. Hudbu jsem pozitivně vnímala už od naroze-
ní, u nás se pořád hrálo a zpívalo. Dokonce
zkoušky pěveckého sboru se konaly u nás doma!
Maminka mě zase ovlivnila typicky žensky –
péčí o rodinu a domácnost. S odstupem let mu-
sím říct, že jsem vyváženou kombinací obou.
Vaříte ráda? Na co vždy své nejbližší
tzv. dostanete?
Vaření je mé oblíbené téma, můj kuchařský
záběr je široký. Počínaje kuchyní typicky
českou, ve které nechybí svíčková, kachnička,
husička, vepřo–knedlo–zelo, různé druhy
gulášků nebo řízky… Mimochodem, k řízkům
nesmí chybět bramborový salát, který dělám
po moravsku, bez majonézy. Někdy připravím
kompletní řecký oběd včetně hummusu, jindy
obsáhlé čínské menu s několika předkrmy.
Italská kuchyně samozřejmě nemůže chybět.
Abych nezapomněla, v naší kuchyni vedou
luštěniny na všechny možné způsoby.
Používáte v kuchyni výrobky naší značky?
Samozřejmě. Bez TESCOMY by se moje kuchyně
neobešla. Zejména vaše vychytávky jsou
vážně výborné.
Procestovala jste mnoho zemí, která zahraniční
kuchyň je vám blízká?
Jednoznačně italská. Začátkem léta jsme
byli s mužem na Sicílii, kde nabídka právě
vylovených mořských živočichů nebrala konce,
říkají tomu „denní ryby“, byly fantastické.
Ale dopřála jsem si i zajímavé gurmánské
zážitky v Karibiku, v Novém Skotsku jsme
se synem ochutnali sněžné kraby… Nejvíc si
ale pochutnám na čerstvých mořských plodech –
krabech, langustách – přímo u moře nebo
oceánu. Tomu se nic nevyrovná.
Máte slabost pro nějaká krajová jídla?
Zbožňovala jsem polévku, kterou vařila moje
polská babička. Říká se jí „žurek“ a připravuje
se z žitného kvásku se slaninkou. Výborná je
také polévka z kvašené červené řepy. A co
teprve slovenská kuchyně, brynzové halušky,
pirohy na sladko i na slano, polévka kapustnica
se zelím a klobáskou, nebo nepřekonatelná
fazuľová s údeným kolienkom! Sbíhají se
mi sliny, jen si na ty chutě vzpomenu.
Četla jste synům pohádky?
Když byli kluci malí, bez pohádek to nešlo.
Potom objevili Rychlé šípy a ty četli bez ustání
a všude. A moji vnuci teď čtou se stejným
zaujetím, jen žánr je jiný, vede Harry Potter.
V naší rodině se vždycky hodně četlo, ke čtení
jsem vedla svoje děti a ty zase ty svoje.
Takže čas na knihu si najdete vždy?
To si nemůžu nechat ujít. Hlavně v létě
odpoledne na sluníčku, to je moje. Nebo
na dovolené. Pravidelně otevírám knihu
na půlhodinku před spaním. Nedávno jsem
dočetla Stoletého staříka (Stoletý stařík, který
vylezl z okna a zmizel, napsal Jonas Jonasson,
pozn. aut.), u kterého jsem se skvěle pobavila.
55
Tescoma magazín
|
Bez TESCOMY
by se moje
kuchyně
neobešla.
Zejména vaše
vychytávky jsou
vážně výborné.