57 / 68
57
Tescoma magazín
|
Narodila se v Písku 15. 7. 1976. Z předchozího vzta-
hu má dceru Sofii, kterou vychovává ve střídavé
péči. Je vdaná za muzikanta a skladatele Viktora
Dyka. Na státní Konzervatoři vystudovala v silném
ročníku se spolužáky Lindou Rybovou, Káčou
Winterovou, Honzou Zadražilem, Jirkou Rackem,
Matějem Hádkem. „O nás se tradovaly legendy,
že jsme hodně vyvedení. Jsme ročník 1976, to je
ohnivý drak. Což je ideální znamení pro divadlo –
drak se rád předvádí,“ tvrdí.
S barmanstvím nemá společnou jen seriálovou
roli v Ordinaci v růžové zahradě, za studií si v této
profesi přivydělávala. Jako módní redaktorka
pracovala v redakci Harper’s Bazar. Po vystupování
v Plzni v My Fair Lady a později v dalším muzikálu
se rozhodla, že začne navštěvovat hodiny zpěvu.
Mezi její koníčky patří vedle vedle jógy i četba.
dle téhle práce by nebylo špatné dělat ještě
něco dalšího, co by mě naplňovalo. Plány
mám a zatím mám i energii na to je řešit,
jen je otázka, jak dlouho mi vydrží.
Trochu jsme tu vaši práci zamluvily...
Točím dva seriály, hraju v Praze, v Liberci,
teď jsem měla dvě derniéry – v Plzni
a v Pardubicích, a to já vždycky těžce nesu,
ale zase se otevírají další možnosti. Teď če-
kám na jednu hru, až bude přeložená,
a uvidím, co přijde.
Co hrajete nejraději?
Asi Sen noci svatojánské na Palmovce.
Hraju tam se svými spolužáky a je to moc
pěkné představení.
Kdy jste v sobě vlastně objevila komediál-
ní vlohy?
To fakt nevím. Maminka měla partu a s tou
se jezdilo na dovolené. Byla jsem takové to
dítě, které chodilo s kloboukem, hrála jsem
s tátou na kytaru... Byla jsem nejmladší,
hubená a ostřihaná na kluka, říkali mi
Ivajs. A uměla jsem se předvádět. Na dra-
maťák jsem chodila od první třídy. Tady ně-
kde to začalo. A tehdy jsem se taky naučila
přejídat se. Jo, to já umím. Táta mě vždycky
šťouchl do toho hubenýho břicha a řekl,
„Ivajs, ještě se ti tam něco vejde.“ A vešlo.
Na přejídání tedy nevypadáte
Ale jsou místa, kde si ráda dopřeju. Třeba
na Sardinii jsem měla možnost ochutnat je-
jich úžasné produkty, já nejím salámy, ale
tam ty jejich domácí – to byla nádhera.
Ochutnala jsem všechno, spoustu chodů.
Ale myslím, že nejlepší je, když základ tvoří
zelenina, ovoce, nějaká ta semínka. Nemu-
síte mít ani bio. K tomu cizrna, pohanka,
kvalitní čaj, káva. Nebo víno...
Mimochodem toto vydání je zaměřené
i na nápoje, takže co máte ráda?
Na pivu jsem vyrostla, ale mnohem raději
si dám víno. To mám moc ráda, v létě si
dám bílé, v zimě červené a příjemné je pro-
secco. A doma, když nám bylo špatně, tak
se ordinovala šťopička něčeho silného.
A doteď, když je někdo nemocný, podstr-
kuju mu panáka. Sice se občas diví, ale já
nepovolím – vždyť je to jen šťopička...
Ivana Jirešová