6 / 64
6
| Tescoma magazín
M
ít pití vína v popisu práce se může
zdát jako povolání snů. Ale ještě
krásnější je vidět, jak se víno rodí
ve vinici s výhledem na bílé vrchy Pálavy, sle-
dovat, jak se utváří ve sklepě uvnitř skvost-
ného díla moderní vinařské architektury
Josefa Pleskota, podílet se na jeho výsledné
podobě. „Většina z nás vinařů, obchodní-
ků, lidí profesí spojených s vínem tu práci
dělá proto, že ji milujeme,“ říká Vladimíra
Mrázová, vinařka, obchodnice a dnes i jed-
na z vůdčích osobností vinařství Sonberk.
Jak jste se vůbec dostala k vínu?
Pocházím z Hané, kde pradědeček založil
pivovar Litovel. I proto jsem šla studovat
na vysokou školu zemědělskou do Brna.
A tam mne k vínu přivedl můj první
manžel. Vozili jsme spolu pro studenty
na nejrůznější majáles a lyžáky víno od jeho
rodiny z Kobylí. Ještě na vysoké škole,
když jsem byla na mateřské, jsme s mužem
založili jednu z prvních vinoték v Česku,
kde jsme dělali první řízené degustace.
Jaké to bylo? V té době většina lidí ani ne-
tušila, kdo je například sommeliér...
Nejen to, neznala ani slovo přívlastkové
víno. Až v roce 1995 vznikl nový zákon,
začala vznikat první vinařství, první růžová
vína, u nás jsme otevřeli první ledové víno
– vlašák z Mikrosu. Lidé nevěděli vůbec
nic, ale zajímali se, tak jsme připravovali
degustace, pak vůbec první degustační
týden. Udělali jsme si sommeliérské kurzy,
učili jsme se společně s vinaři a postup-
ně se to nabalovalo. Založili jsme pak
ještě tři vinotéky a obchod s vínem.
Abyste se k vínu dostala ještě blíž, vystu-
dovala jste v Lednici s malými dětmi další
vysokou školu. Jak to šlo skloubit
dohromady?
Z dvouleté Aničky a o něco staršího Ondry
se stali asi největší milovníci vína, kteří se
mnou ochutnávali ve sklípcích. A šlo jim
to k duhu. Naštěstí už jsou dospělí a už mi
je nevezmou. I díky studiím se mi povedlo
být ve správnou chvíli na správném místě,
když vznikla idea vytvořit vinařství Son-
berk. S majiteli a sklepmistrem Oldřichem
Drápalem jsme vytvořili hlavní strategie,
začali vše dávat postupně dohromady.
První víno ze Sonberku je z ročníku 2004.
Jaké je? Dá se pít?
Naprosto skvěle. Dobrý ročník, vyso-
ká kyselinka a naše poslední vysoké
zbytkové cukry, protože pak jsme re-
konstruovali vinici. První velký ročník
jsme chytili 2005 a potom 2012.
Co je podle vás hlavním stavebním kame-
nem úspěchu?
U nás jsou to rovnou čtyři pilíře kvality:
lidé, což je alfa a omega, nicméně až ten
čtvrtý kámen, který dotváří celý systém.
Ve vinařství je nejdůležitější terroir: půda,
svažitost, poloha vinice, klima a mate-
riál, který tu vzniká. Druhá je erudice
Víno je láska,
která přetrvává
Jako jedna z prvních žen učila pít Čechy kvalitní víno.
Vlaďka Mrázová
začala
s vínem obchodovat a vést první degustace, když jí bylo málo přes dvacet.
I dnes je neúnavnou propagátorkou moravských vín. „Věřím, že brzy prorazíme
mezi světovou špičku. Máme na to,“ tvrdí.
rozhovor
text:
Radana Vítková
| foto:
archiv Vlaďky Mrázové