Table of Contents Table of Contents
Previous Page  8 / 64 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 8 / 64 Next Page
Page Background

8

| Tescoma magazín

sklepmistra, ten z té suroviny připra-

vuje víno. A třetí je místo, které lidem

umožňuje vnímat finální produkt, zažít

si víno všemi smysly. A to je Pleskotova

architektura, která je skutečně světová.

Je už světové i moravské a české víno? Jak

si dnes stojí v mezinárodní konkurenci?

Jako mladý člověk s velkým potenciálem,

který toho od 90. let strašně moc prožil.

Kompletně se předělávaly vinařské tech-

nologie, vznikli soukromí vinaři, kteří aby

mohli dělat dobré víno, museli investo-

vat, půjčovat si peníze. To všechno máme

relativně za sebou a dohonili jsme svět.

Z děcka se stal puberťák, který to mezi

ostatními „ve třídě“ dobře zvládl a praktic-

ky z ničeho. Nyní je z něj mladý, možná až

příliš sebevědomý člověk, který teprve nyní

začíná poznávat, co je ten velký vinařský

svět zač. Svět vidí, že na to má, ale on má

těch úkolů před sebou ještě strašně moc.

Co musí vinaři udělat, aby se dokázali

ve světě prosadit?

Máme za sebou řadu soutěží, kde jsme

úspěšní. Máme za sebou prezentace

na veletrzích, kde je zřejmé, že máme

stejně dobré víno, jako ti ostatní. Ale

musíme světu také ukázat to, že jsme

dobří a spolehliví obchodní partneři.

To znamená?

Musíme umět nastavit obchodní systé-

my, dodržovat je, umět komunikovat. Být

trpěliví a jít dál. Jsme v polovině cesty. Svět

nás nemůže vítat úplně s otevřenou náručí,

protože ať chceme nebo ne, jsme konku-

rence. Naopak stále se na nás mnozí dívají

jako na zemi piva, i na tom je spousta práce.

Takže se zkoušíme s kolegy vinaři sjedno-

tit na tématu „moravská vína“ a dalším je

Pálava. Odrůda tak atraktivní, že nevidím

důvod, proč bychom s ní nemohli udělat

díru do světa podobně jako Kalifornie nebo

Nový Zéland. Zároveň máme velkou šanci

vyrovnat se v určité oblasti vín našim největ-

ším konkurentům – rakouskému Weinvier-

telu a Wachau a německé oblasti Rheingau.

S dobrou cenovou politikou, solidností a vy-

rovnanou kvalitou máme na to, být úspěšní.

Jakou u nás vidíte perspektivu pro červená

vína?

Pozitivní. Ať chceme nebo ne, zeměkoule

si o to říká. Oteplování je zřejmé, uvidí-

me, jak to s ním bude v budoucnosti a jak

dlouho bude trvat, ale Moravě prospívá.

A zase, světovým trendem jsou svěží, ovocná

červená vína, která se dělají jen v nerezu,

a tam máme schopnost světové konku-

rence ve všech zemích, které je nedělají.

Když chtějí Američané svěží ovocné víno,

nekoupí je v Chile, ale je možné, že si je

najdou třeba z Moravy z Velkopavlovicka.

Jaká z modrých odrůd na území Čech a Mo-

ravy má podle vás největší šanci uplatnění?

Pinot Noir. Frankovka je specifická a za-

jímavá, ale je škoda dělat ji levnou a jako

drahá má vysoký obsah kyselin, a na to

svět není zvyklý. Takže je otázka, jak se k ní

vinaři, kteří ji dnes dělají úžasně, postaví.

Spíš si ji jako mimořádnou věc vypijeme

doma. Ale Pinot Noir v Čechách i na Mo-

ravě vyzrává moc pěkně, vinaři to s ním

umějí a v zahraničí je dobře přijímaný.

Netajíte se tím, že jednou z vašich priorit je

pracovat na světové prestiži tuzemských vín.

Ano, mým přáním je dostat moravská

vinařství na špičku ve světě, protože jsem

přesvědčená, že na to mají.

To mluvíme o velkých vínech, dlouhově-

kých, výjimečné kvality. Je u nás dostatek

poloh, abychom taková vína mohli produ-

kovat?

Myslím, že akorát. Je spousta lidí, kteří o ně

nestojí. Nechtějí nic složitého, 90% lidí

se chce vínem bavit, a kdo má polohy pro

tříeurová jednoduchá vína, měl by je dělat.

A dělat je dobře, neinvestovat zbytečně

do drahých sudů, drahých technologií. Na-

opak ti, kdo mají to štěstí, že se jim dostala

do rukou poloha, z níž mohou udělat víno

za 20 euro, ať na sobě makají, aby to doká-

zali. A když si každý najde to své, nebude

švindlovat a tvrdit, že dělá něco jiného,

než co skutečně dělá, tak úspěch přijde.

Vladimíra Mrázová

Vínu se věnuje od studií jako

sommeliérka, popularizátorka

vína, obchodnice. Vystudovala

Vysokou zemědělskou školu

v Brně, později přibyl doktorát

z posklizňových technologií

na zahradnické fakultě

v Lednici. V 90. letech s mužem

založili jednu z prvních vinoték

a pak další, v té době unikátní

zaměřením na kvalitní lahvová

a přívlastková vína. Desátým

rokem působí ve vinařství

Sonberk, které se i díky ní pyšní

titulem Vinařství roku 2013.