8
| Tescoma magazín
sklepmistra, ten z té suroviny připra-
vuje víno. A třetí je místo, které lidem
umožňuje vnímat finální produkt, zažít
si víno všemi smysly. A to je Pleskotova
architektura, která je skutečně světová.
Je už světové i moravské a české víno? Jak
si dnes stojí v mezinárodní konkurenci?
Jako mladý člověk s velkým potenciálem,
který toho od 90. let strašně moc prožil.
Kompletně se předělávaly vinařské tech-
nologie, vznikli soukromí vinaři, kteří aby
mohli dělat dobré víno, museli investo-
vat, půjčovat si peníze. To všechno máme
relativně za sebou a dohonili jsme svět.
Z děcka se stal puberťák, který to mezi
ostatními „ve třídě“ dobře zvládl a praktic-
ky z ničeho. Nyní je z něj mladý, možná až
příliš sebevědomý člověk, který teprve nyní
začíná poznávat, co je ten velký vinařský
svět zač. Svět vidí, že na to má, ale on má
těch úkolů před sebou ještě strašně moc.
Co musí vinaři udělat, aby se dokázali
ve světě prosadit?
Máme za sebou řadu soutěží, kde jsme
úspěšní. Máme za sebou prezentace
na veletrzích, kde je zřejmé, že máme
stejně dobré víno, jako ti ostatní. Ale
musíme světu také ukázat to, že jsme
dobří a spolehliví obchodní partneři.
To znamená?
Musíme umět nastavit obchodní systé-
my, dodržovat je, umět komunikovat. Být
trpěliví a jít dál. Jsme v polovině cesty. Svět
nás nemůže vítat úplně s otevřenou náručí,
protože ať chceme nebo ne, jsme konku-
rence. Naopak stále se na nás mnozí dívají
jako na zemi piva, i na tom je spousta práce.
Takže se zkoušíme s kolegy vinaři sjedno-
tit na tématu „moravská vína“ a dalším je
Pálava. Odrůda tak atraktivní, že nevidím
důvod, proč bychom s ní nemohli udělat
díru do světa podobně jako Kalifornie nebo
Nový Zéland. Zároveň máme velkou šanci
vyrovnat se v určité oblasti vín našim největ-
ším konkurentům – rakouskému Weinvier-
telu a Wachau a německé oblasti Rheingau.
S dobrou cenovou politikou, solidností a vy-
rovnanou kvalitou máme na to, být úspěšní.
Jakou u nás vidíte perspektivu pro červená
vína?
Pozitivní. Ať chceme nebo ne, zeměkoule
si o to říká. Oteplování je zřejmé, uvidí-
me, jak to s ním bude v budoucnosti a jak
dlouho bude trvat, ale Moravě prospívá.
A zase, světovým trendem jsou svěží, ovocná
červená vína, která se dělají jen v nerezu,
a tam máme schopnost světové konku-
rence ve všech zemích, které je nedělají.
Když chtějí Američané svěží ovocné víno,
nekoupí je v Chile, ale je možné, že si je
najdou třeba z Moravy z Velkopavlovicka.
Jaká z modrých odrůd na území Čech a Mo-
ravy má podle vás největší šanci uplatnění?
Pinot Noir. Frankovka je specifická a za-
jímavá, ale je škoda dělat ji levnou a jako
drahá má vysoký obsah kyselin, a na to
svět není zvyklý. Takže je otázka, jak se k ní
vinaři, kteří ji dnes dělají úžasně, postaví.
Spíš si ji jako mimořádnou věc vypijeme
doma. Ale Pinot Noir v Čechách i na Mo-
ravě vyzrává moc pěkně, vinaři to s ním
umějí a v zahraničí je dobře přijímaný.
Netajíte se tím, že jednou z vašich priorit je
pracovat na světové prestiži tuzemských vín.
Ano, mým přáním je dostat moravská
vinařství na špičku ve světě, protože jsem
přesvědčená, že na to mají.
To mluvíme o velkých vínech, dlouhově-
kých, výjimečné kvality. Je u nás dostatek
poloh, abychom taková vína mohli produ-
kovat?
Myslím, že akorát. Je spousta lidí, kteří o ně
nestojí. Nechtějí nic složitého, 90% lidí
se chce vínem bavit, a kdo má polohy pro
tříeurová jednoduchá vína, měl by je dělat.
A dělat je dobře, neinvestovat zbytečně
do drahých sudů, drahých technologií. Na-
opak ti, kdo mají to štěstí, že se jim dostala
do rukou poloha, z níž mohou udělat víno
za 20 euro, ať na sobě makají, aby to doká-
zali. A když si každý najde to své, nebude
švindlovat a tvrdit, že dělá něco jiného,
než co skutečně dělá, tak úspěch přijde.
Vladimíra Mrázová
Vínu se věnuje od studií jako
sommeliérka, popularizátorka
vína, obchodnice. Vystudovala
Vysokou zemědělskou školu
v Brně, později přibyl doktorát
z posklizňových technologií
na zahradnické fakultě
v Lednici. V 90. letech s mužem
založili jednu z prvních vinoték
a pak další, v té době unikátní
zaměřením na kvalitní lahvová
a přívlastková vína. Desátým
rokem působí ve vinařství
Sonberk, které se i díky ní pyšní
titulem Vinařství roku 2013.