532 / 610
530
K upřesnění organizace odsunu amerických občanů japonského původu ze západní-
ho pobřeží USA bylo prezidentem F. D. Rooseveltem vydáno další nařízení, konkrétně
číslo 9102, které se mělo vypořádat s následky situace, kdy odsunuté osoby musely
být nějakým způsobem materiálně zajištěny, kontrolovány a celý proces bylo potřeba
zefektivnit a urychlit.
2.3 Nařízení 9102
Krátce po účinnosti nařízení č. 9066
20
a vyhlášení prvních vojenských zón, ze kte-
rých byly osoby japonského původu vypovězeny, bylo jasné, že pouze toto Nařízení
samotné, v kombinaci s armádním dohledem, bude pro budoucí život občanů japon-
ského původu nedostatečné. Nařízení 9066 totiž upravovalo další život odsunutých
osob jen velmi obecně, stanovením určitých práv na jídlo, přístřešek a určité další
materiální zajištění.
„
Technicky vzato, šlo o pouhé udělení možnosti vyhlásit vojenskou zónu a vypovědět z ní
nežádoucí osoby, při poskytnutí přepravy a některé základní pomoci
.“
21
Například pro zřízení záchytných zařízení pro nuceně evakuované občany japonské-
ho původu zcela chyběla jakákoli konkrétní úprava i jakýkoli úřad.
„
Lze se tedy domnívat, že nařízení č. 9066 zprvu alespoň částečně předpokládalo dobro-
volnou migraci z vojenských zón.“
22
Tento předpoklad
„dobrovolného odchodu“
ovšem ihned narazil na některé praktické
problémy.
„
V první řadě američtí občané japonského původu se odchodu bránili do posledního
možného okamžiku, to znamená, dokud nebyli přímo donuceni. Dále většina z nich ne-
měla prostředky k přesídlení do v jiných oblastí USA, obzvlášť když na bankovní výběr Issei
byl stanoven limit 100 $ na měsíc.“
23
Federální ani lokální vlády navíc nehodlaly nijak na tyto výdaje přispět, z čehož lze
opět usuzovat na záměr občany japonského původu internovat. Tuto možnost
„dobro-
volného odchodu“
nakonec využilo pouhých 5000–10 000 amerických občanů japon-
ského původu, přičemž celkový počet přesídlených, ať již nuceně nebo dobrovolně se
nakonec dostal přes 110 000 osob.
24
Jakmile ve vyhlášené vojenské zóně skončila fáze dobrovolného odchodu, následoval
vynucený postupný odsun, a při něm se naplno začaly projevovat nedostatky nařízení
č. 9066.
Nedostatky týkající se podrobnější úpravy všech fází odsunu, materiálního zajištění
záchytných a internačních center, koordinace s federálními i místními úřady. Chyběl
20
ROOSEVELT, F. D.
Executive Order 9066
,
op. cit.
21
ROBINSON, G.
op. cit.
, str. 127-129
22
ROBINSON, G.
op. cit.,
str. 127
23
ROBINSON, G.
op. cit.,
str. 128
24
ROBINSON, G.
op. cit.,
str. 129