59 / 68
59
Tescoma magazín |
pochopila, co je důležité, a až s ním zjistila,
že už nikdy nemusím dokázat víc, proto-
že to nejvíc je být máma. To, jestli jsem
dobrá máma, není asi otázka pro mne, ale
snažím se o to být tou nej… už 21 let.
Jaký je Filip syn? Co nejdůležitějšího vás
naučil?
Už dávno se nám role otočily. Je na roz-
díl ode mne světoobčan a tak se mám co
učit. Rozumíme si a respektujeme se. Mám
posunutou hranici tolerance, tak i se synem
mám víc než mateřský spíše přátelský vztah.
Vážím si ho, těším se, až přijde na to, že má
za co si vážit sám sebe. Zatím víc pochy-
buje, ale i to je věc, kterou má po mně.
Pro rodiče bývá těžké, když dítě dospěje
a vyletí z domova. Ztrácejí nad ním kontro-
lu, obávají se, jak si povede, stýská se jim.
Jak to probíhalo u vás?
Jsme spolu denně v kontaktu a z domo-
va je velmi krátce, tak mám přehled, co
se mu v duši děje. Strach o něj nemám.
Nemá sice bojovnou povahu, ale lidé ho
mají rádi. Má v sobě světlo, a to jeho okolí
baví. Myslím, že ten let z hnízda teprve
přijde, plánuje cestovat a žít venku. Láká
ho Francie, a přestože to už je opravdu
z ruky, nikdy mu bránit nebudu. Pro mne
je nejdůležitější, aby byl šťastný a zdravý.
Věříte na osud, nebo na správná rozhodnu-
tí? Dáte víc na intuici, nebo na racionální
analýzu?
Věřím na svou intuici, má mysl (coby
biopočítač) je tak plná zbytečných infor-
mací, že by toho moc nevymyslela. To, co
cítím, je to, co mě vede. A kdykoli jsem
se nechala hlavou zmást, litovala jsem.
Jaké se vám zdají sny?
Barevné, šílené, opravdové a někdy i varov-
né. Chodím do postele jako do kina. Někdy
si sny píšu a je to zábava. Někdy i ukázka
toho, že toho přes den asi řeším moc.
Existuje něco, co jste si ještě nestihla
splnit?
Právě prožívám období splnění jednoho
snu. Hledala jsem co dál. Kudy jít, proto-
že už vše, co jsem si chtěla ve své profesi
splnit, mám -- a to plnou náruč od všeho.
Když si něco přejete celým srdcem, otevře
se nebe a spadne vám do klína to, co má.
U mě to bylo v podobě něčeho, co vždy byla
má srdeční záležitost. V mé rodné vesničce
Otvovice je krásné stařičké kulturní cent-
rum. Majitelé se ho rozhodli prodat a jediní
zájemci z něho chtěli udělat sklady, kancelá-
ře nebo malometrážní byty. Rozhodla
jsem se ho pro nás, pro kamarády
a sousedy, zachránit. Vlastně teď na nic
jiného nemyslím. Je to jediné místo, kde
se můžeme scházet, kde dětem pořádat
maškarní a dětské dny, zábavy a koncer-
ty. Prostě jediné místo, které je oprav-
dovým srdcem našeho domova, našeho
hnízda. Těší mě to a naplňuje silou.
Má nová láska se jmenuje Formanka.
Chystáte na Vánoce něco speciálního?
Máte už konkrétní plány na příští rok?
Mám před sebou dva óbr narozeninové
koncerty 5. a 6. 11. v O2 aréně. Po nich
propagaci nového alba HANA a pak hurá
Vánoce a Nový rok. Ale nepředbíhejme.