Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

Je to určitě delší a krkolomnější cesta, než když návrh sepíší tři čerství absolven ti právnické fakulty pod vedením úředníka s vlastní vizí právního předpisu a vlast ní představou o podobě světa, který staví na osobním pocitu a přesvědčení, nikoli na konkrétních datech. Je to však způsob, kterým se lze s násobně větší pravděpodob ností dopracovat k právní úpravě odpovídající konstruktu racionálního zákonodárce. Současně se v součtu jedná o variantu podstatně levnější, započteme-li pozitivní efekt plynoucí z přiléhavé a potřebné právní regulace a stabilního právního prostředí; ro zumná pravidla reagující na skutečné potřeby, která jsou srozumitelně formulovaná, snižují pravděpodobnost soudních sporů stejně jako novelizací. 5 Jakékoliv „zkratky“ na nastíněné cestě, zejména přezírání či ignorování „praxe i akademie“, jakož i obcházení či jen formalizování připomínkových procesů před le gislativními komisemi a poradními orgány, s cílem, aby proces byl pokud možno rych lý a nic nestálo v cestě vedoucí „od pocitu, k jeho vtesání do kamene právního řádu“, leží v základu poklesu úrovně legislativy; shora uvedené považujeme za obecně platné ve vztahu k legislativě „napříč obory“. 6 2. K návrhu novely zákoníku práce – obecně Lze mít jen malé pochopení pro to, že se České republice ve vztahu ke směrnicím 2019/1152 a 2019/1158 nepodařilo zachovat transpoziční lhůtu, která byla stanovena na srpen 2022. Nejméně počátkem roku 2019 musel být základní obsahový rámec předmětné evropské legislativy zjevný a nejméně od této chvíle bylo možné začít pra covat na jednotlivých krocích tak, jak byly popsány v bodě 1., mělo-li Ministerstvo práce a sociálních věcí zájem překročit minimální požadavky plynoucí ze směrnic a učinit předmětem změny právní úpravy i jiné momenty než ty, kterých se směrnice přímo dotýkají. To se však nestalo. Možná bylo příčinou upínání se k přípravě a prosazení novely zákoníku práce (zá kona č. 285/2020 Sb.), jejímž předmětem byla primárně (nepotřebná a věcně chybná) změna právní úpravy dovolené. 7 Mohla jí být částečně i pandemie COVID-19 a po třeba chystat související právní předpisy. Možná leží příčina někde jinde. To je však do značné míry nepodstatné. Vyjdeme-li z předpokladu, že směrnice navazují na dřívější řádně transponovanou evropskou legislativu, kterou toliko doplňují, uvedení právní úpravy do souladu s nimi 5 Srov. Morávek, J. Ohlédnutí se za pracovněprávní legislativou a judikaturou (zejména) pandemických let. In SOCIETAS ET IURISPRUDENTIA – Medzinárodný internetový vedecký časopis zameraný na právne otázky v interdisciplinárnych súvislostiach. Trnava, Právnická fakulta Trnavské univerzity v Trnavě, 2022 sv. 2., ročník X. s. 19–50. 6 Srov. Pichrt, J., Morávek, J. Whistleblowing – závěry a perspektivy in Pichrt, J., Morávek, J. (eds.) Whist leblowing – závěry a perspektivy. Praha: Wolters Kluwer. 2022. s. 3–16. 7 Srov. Morávek, J. Novela zákoníku práce, aneb jak se to (ne)povedlo. Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck. 2020. sv. 13–14. s. s 488–494 či Morávek, J. K některým (nejen) problematickým otázkám dovolené po 1. 1. 2021. Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck. 2021. sv. 2.

10