Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

si fakticky žádalo jen „ drobně seřídit stroj “, tedy stručné doplnění a úpravu již existu jícího právního rámce. Za těchto okolností nemůže být žádný důvod omluvou pro stávající prodlení s transpozicí. Z hlediska požadavků plynoucích ze směrnic 2019/1152 a 2019/1158 lze stávající návrh novely zákoníku práce rozdělit do tří částí: a) úprava (pravidla) reagující na povinnou transpozici evropských předpisů; b) úprava (pravidla) navazující na povinnou transpozici evropských předpisů jdoucí nad minimálně požadovaný standard; c) úprava (pravidla) zcela mimo oblasti, kterých se dotýká povinná transpozice evropských předpisů. Z níže uvedených důvodů se podává, že v legislativním procesu by měla dále postou pit pouze ta část návrhu, která zahrnuje oblast vymezenou pod bodem a). Novelizační body spadající do této oblasti sice rovněž nejsou bez vad, nedostatky a chyby by však mělo být možné napravit v rámci připomínkového řízení, příp. v rámci legislativních rad či při projednávání v Poslanecké sněmovně. U zbytku návrhu by si dosažení (ales poň) uspokojivého výsledku žádalo mimořádné úsilí. A ani to by nebylo garancí úspěchu. Jde-li o zhodnocení návrhu jako celku v kontextu zmíněných výchozích ústavně právních maxim, lze shrnout a uvést následující: – POTŘEBNOST – jak bylo mj. potvrzeno zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí při plenárním jednání konference pracovního práva a práva sociálního zabez pečení v Liblici v roce 2022, k návrhu analýza potřebnosti zpracována nebyla. Pro stejný závěr ostatně svědčí i podkladové materiály k návrhu (důvodová zpráva atd.). 8 Zda jsou navržené změny nad rámec povinné transpozice z hlediska chráněných hodnot či potřeb aplikační praxe potřebné, nevíme; jak plyne z následného výkla du, potřebné jsou pravděpodobně spíše jiné změny. Jaké důsledky lze od navržených změn očekávat, můžeme jen hádat. 9

S ohledem na široké aplikační dopady a související náklady nelze změnu právní úpravy charakterově odpovídající předloženému návrhu založit pouze na přesvěd čení či pocitu. Podkladem musí být analytická data. Jestliže tato nejsou k dispozici,

8 Stranou nelze nechat ani to, že byla pominuta i širší odborná debata o navrhovaných změnách, a tudíž i odborná oponentura návrhu. 9 Je přitom zjevné, že například navržená změna právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracov ní poměr, které by se měli podstatně přiblížit k pracovnímu poměru, konkrétně větší svázanost, větší administrativní náročnost a větší náklady na zaměstnávání zaměstnanců v základních pracovněprávních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, může představovat poměrně značná a reálná rizika z hlediska rozšíření švarcsystému či snížení zaměstnanosti některých relativně zra nitelných skupin zaměstnanců.

11