Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

CHYSTANÉ ZMĚNY V DŮKAZNÍCH BŘEMENECH V PRACOVNÍCH VĚCECH

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. 1

Příspěvek si klade za cíl vysvětlit základní pravidla pro důkazní břemena v civilních sporech, mezi něž patří i spory ve věcech pracovních. Pro ně však existují určité zvláštnosti, typicky přechod (sdílení) důkazního břemene v diskriminačních sporech. V současné době se však zákonodárce připravuje rozšířit tyto specifické nástroje i na další nároky z pracov něprávních vztahů, což se však vzhledem ke stávajícím nástrojům a postupům jeví jako nadbytečné a pro adresáta právní normy matoucí. 1. Důkazní břemena v civilních sporech Civilní řízení sporné je ovládáno dvěma odvětvovými zásadami, jež je podstatně odlišují od ostatních řízení. V prvé řadě se jedná o zásadu dispoziční, podle níž jsou to strany řízení, kdož prostřednictvím svých dispozičních úkonů určují, o čem bude soud rozhodovat. Takovými procesními úkony jsou zejména žaloba a další dispozice s ní (zpětvzetí žaloby, změna žaloby), pak vzájemný návrh žalovaného, uznání nároku žalovaným a uzavření smíru. To, o čem bude soud rozhodovat, tedy předmět řízení, je dáno jednak vylíčenými rozhodnými skutečnosti (žalobní tvrzení), a dále tím, co je na jejich základě požadováno (žalobní návrh, petit). Až na výjimky 2 nemůže soud překročit tento účastníky vymezený rámec. Na účastnících řízení je rovněž to, jakými tvrzenými skutečnostmi tento rámec vyplní, a to ať již nárok uplatňují, nebo se proti uplatněnému nároku brání. Soud jim do této činnosti nezasahuje například tím, že by vymýšlel hypotézy, jak se mohl rozhodný skutkový děj odehrát. Zásada projednací, jako druhá z uvedených zásad, tak ve své ryzí podobě znamená, že soud se zabývá jen tím, co do řízení svojí aktivitou vnesou účastníci. Tvrzené skutečnosti však tvoří jen polovinu zásady projednací. Má-li soud rozhodnout o věci na základě zjištěného skutkového stavu, musí zjistit pravdivost skutkových tvrzení, a činí tak zásadně prostřednictvím dokazování. A jsou to opět účastníci, kdo navrhuje důkazy k prokázání svých tvrzení, a naopak soud neprovádí důkazy z vlastní iniciativy. 3 Právní hodnocení je naopak věcí soudu, neboť se uplatňuje zásada iura novit curia . Žaloba je projednatelná, aniž by v ní žalobce uvedl jediné zákonné ustanovení (byť

1 Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni. 2 Viz § 153 odst. 2 o. s. ř.

3 V současném civilní procesu sporném se však zásada projednací neuplatňuje v čisté podobě, neboť soud v rámci materiálního vedení řízení vede účastníky k tomu, aby chybějící tvrzení o rozhodných skuteč nostech doplnili [zejména § 114c odst. 3 písm. b) a § 118a odst. 1 o. s. ř.], a za určitých okolností může provést jiné, než účastníky navrhované důkazy (§ 12 odst. 2 o. s. ř.).

106