Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

vidová opatření“ omezovala zejména možnost setkávání členů odborových organizací, jejich funkcionářů či osobního jednání se zaměstnanci či zaměstnavatelem, jež tvoří podstatnou část aktivit odborů. Z důvodu přítomnosti členů a funkcionářů odboro vých organizací na pracovišti docházelo k informování či projednání příslušných zá ležitostí dle Zákoníku práce zpravidla na osobní a každodenní bázi, což se s pandemií COVID-19 a zavedením předmětných opatření významně omezilo či dokonce zcela přerušilo. Odborové organizace tak musely přejít, alespoň částečně, do online prostře dí, čemuž se museli přizpůsobit i zaměstnavatelé. Covidová doba však rovněž podnítila vznik nových odborových organizací. Na jed né straně vznikaly odbory, jejichž hlavním cílem bylo vystupovat proti opatřením zave deným na pracovišti kvůli pandemii COVID-19 a též zajišťovat ochranu a prosazová ní zájmů neočkovaných zaměstnanců. Mezi nejvýraznější aktéry v této oblasti patřila například odborová organizace Pro Libertate – Společnost pro ústavní hodnoty a právo , 15 na jejímž základě vzniklo několik odborových organizacích působících u konkrétních zaměstnavatelů. 16 Na straně druhé se pak objevily odborové organizace, které svoji činnost vystavěly výlučně na komunikaci a činnost v on-line prostředí. Zaměstnavatelé se povětšinou o těchto odborových organizacích dozvěděli na základě oznámení, které jim tyto odborové organizace zaslaly, a to zpravidla prostřednictvím datové schránky či emailem, přičemž předsedou daných odborů či jinými funkcionáři byly obvykle osoby stojící mimo daného zaměstnavatele. Jedním z představitelů těchto tzv. virtuálních (nebo též on-line) odborů je Zaměstnanecké fórum . 17 Z výše uvedených případů však největší pozdvižení vyvolaly virtuální odborové organizace, které po zaměstnavatelích požadovaly poskytování informací o zaměstnan cích, uzavřených kolektivních smlouvách či požadovaly proplacení nákladů za jejich činnost na základě zaslaných faktur. Zaměstnavatelé se tak ocitali v poměrně obtíž né situaci, kdy museli jednat s osobami, které byly zcela neznámé a neměly žádný vztah k zaměstnavateli či pracovišti, a plnit vůči nim povinnosti dle Zákoníku práce. Za těchto okolností bylo nezbytné vyřešit, zda zaměstnavateli skutečně vznikla povin nost jednat s těmito virtuálními odbory, a tedy i povinnost poskytnout jim požadované informace či uhradit náklady za jejich činnost, či nikoli. Jak již bylo uvedeno výše v článku 2.2. tohoto příspěvku komentujícím změny, kte ré přinesla koncepční novela Zákoníku práce, dle ustanovení § 286 odst. 3 Zákoníku práce odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo s ním jednat a hájit zájmy zaměstnanců za předpokladu, že (i) sdružuje alespoň 3 zaměstnance, kteří jsou k danému zaměstnavateli v pracovním poměru, a (ii) je k takové činnosti oprávněna

15 IČO: 227 20 316, se sídlem U hřiště 139/17, Starý Lískovec, 625 00 Brno. 16 Viz článek Blažek V., Kritici „covidové šikany“ zakládají ve velkém odbory. Ve Škodovce i na úřadech , Se znam Zprávy, online. Dostupné zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-kritici-

-covidove-sikany-zakladaji-ve-velkem-odbory-ve-skodovce-i-na-uradech-186948 . 17 IČO: 064 54 011, se sídlem Budečská 851/28, Vinohrady, 120 00 Praha 2.

126