Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

dle svých stanov. Odstavec 4 komentovaného ustanovení Zákoníku práce pak doplňu je, že oprávnění odborové organizace dle Zákoníku práce vůči zaměstnavateli vznikají dnem následujícím po dni, kdy odborová organizace oznámí zaměstnavateli, že splňuje výše uvedené podmínky. Ačkoli ze Zákoníku práce výslovně neplyne, že odborové organizace musejí splnění podmínek pro své působení u zaměstnavatele prokázat, tento závěr potvrdila judika tura Nejvyššího soudu. 18 Zaměstnavatel není povinen ověřovat skutečnosti uvedené v oznámení odborové organizace a pátrat či provádět detektivní činnost k tomu, aby zjistil, zda odborová organizace sdružuje alespoň 3 jeho zaměstnance a co je obsahem jejích stanov. Opačný výklad by „ zakládal ničím neopodstatněnou nerovnováhu účastní ků pracovněprávního vztahu, která nemůže být odůvodněna výkonem práva svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů a pro kterou nelze nacházet oporu ani v základní zásadě pracovněprávních vztahů spočívající ve zvláštní zá konné ochraně postavení zaměstnance. “ 19 Co se týče podmínky uvedené pod bodem (ii) výše, tedy prokázání oprávnění od borové organizace působit u zaměstnavatele či označení orgánu odborové organizace, který za ni vystupuje a jedná, lze její splnění doložit poměrně jednoduše odkazem na stanovy odborové organizace zveřejněné např. na internetu či přiložením jejich ko pie k oznámení. Prokázání podmínky uvedené pod bodem (i) výše, tedy skutečnosti, že alespoň 3 zaměstnanci v pracovním poměru k zaměstnavateli jsou členy daných odborů, je však obtížnější, a to především s ohledem na právo zaměstnance nesdělovat takové informace zaměstnavateli. Dle názoru Nejvyššího soudu lze v takovém případě využít dobrovolné přihlášení se zaměstnanců – členů odborové organizace zaměstna vateli či odkázat na veřejně dostupné informace, pokud jsou tito zaměstnanci i veřej ně známými funkcionáři příslušné odborové organizace. V případě, že tyto způsoby použít nelze, je možné se obrátit na notáře a požádat ho o vyhotovení notářského zápisu, na jehož základě by byla prokázána tato skutečnost, tedy že 3 zaměstnanci v pracovním poměru k zaměstnavateli jsou členy daných odborů. 20 Před vyhotovením notářského zápisu by se měli 3 zaměstnanci dostavit k notáři a prohlásit před ním, že se zaměstnavatelem uzavřeli pracovní smlouvu, a že jsou současně členy odborů. Notář by měl daná prohlášení následně ověřit (např. nahlédnout do pracovní smlouvy, se znamu zaměstnanců či seznamu členů odborové organizace) a sepsat notářský zápis. 21 Není vyloučeno použití i jiných postupů, kterými by byla jednoznačně a průkazně 18 Např. rozhodnutí ze dne 28. 04. 2021, sp. zn. 21 Cdo 863/2021, rozhodnutí ze dne 27. 08. 2019, sp. zn. 21 Cdo 641/2018 či rozhodnutí ze dne 28. 04. 2021, sp. zn. 21 Cdo 863/2021. 19 Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 08. 2019, sp. zn. 21 Cdo 641/2018. Stejný názor zastal Nejvyšší soud též v rozhodnutí ze dne 28. 04. 2021, sp. zn. 21 Cdo 863/2021. 20 Viz článek Vozábová, E. Působnost odborové organizace u zaměstnavatele. Práce a mzda, 2014, č. 11. S. 10. 21 Viz článek Randlová, N., Brázdová, L., Dostali jste oznámení o nové covidové odborové organizaci? Práce a mzda, 2022 č. 3. Dostupné zde: https://www.praceamzda.cz/clanky/dostali-jste-oznameni-o-nove-co vidove-odborove-organizaci .

127