Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

či experty, se kterými zástupci platformových pracovníků či tito pracovníci samotní dis kutovali zmiňovaná rozhodnutí týkající se automatizovaných systémů. Předpokladem je, že náklady, které by měla digitální platforma nést, budou přiměřené. Návrh Evropské komise v případě zástupců zaměstnanců však jde ještě dál, neboť nepředpokládá pouze existenci zástupců, kteří budou sdružovat platformové pracovní ky, jimž bude přidělen status zaměstnance, nýbrž implicitně předpokládá i zakládání zástupců, kteří budou reprezentovat všechny osoby, jež budou vykonávat svoji čin nost prostřednictvím digitální platformy, tedy i osob samostatně výdělečně činných. Uvedené lze nalézt kupříkladu v čl. 12 Návrhu Evropské komise, na jehož základě mají zástupci všech platformových pracovníků právo na informace ohledně počtu osob vykonávajících pravidelně práci prostřednictvím dané platformy, jejich smluvního po stavení či smluvních podmínek, které se na ně uplatní. Rovněž čl. 14 Návrhu Evropské komise předvídá, že zástupci všech platformových pracovníků budou mít možnost účastnit se jakéhokoli soudního nebo správního řízení vedeného v souvislosti s vymá háním práv dle předkládaného Návrhu Evropské komise a rovněž též možnost jednat jménem nebo na podporu dotčené osoby v případě porušení jejích práv dle Návrhu Evropské komise, pokud k tomu tato osoba dá souhlas. Tato práva jsou zástupcům dána jak ve vztahu k platformovým pracovníkům, jež budou považováni za zaměst nance, tak i k těm, kteří si zachovají status osob samostatně výdělečně činných. Návrh Evropské komise zohledňuje též specifičnost platformové práce spočívají cí v neexistenci žádného pracoviště, na němž by docházelo k vzájemnému setkávání a komunikaci jak platformových pracovníků navzájem, tak mezi nimi a jejich zástupci. Z tohoto důvodu tak čl. 15 Návrhu Evropské komise stanovuje členským státům po vinnost zakotvit ve svých vnitrostátních předpisech, aby digitální platformy vytvořily komunikační kanály, jež by sloužily k sdělování informací, předávání dokumentů či projednání aktuálních záležitostí. Tyto komunikační kanály by měly být zřízeny buď v rámci dané digitální platformy či prostřednictvím podobně efektivních prostřed ků, tedy takových, které lze používat na dálku a na základě elektronických nástrojů. Komunikační kanály by měly být zcela důvěrné, a proto Návrh Evropské komise vý slovně předvídá, že digitální platformy by k obsahu těchto kanálů neměly mít přístup a ani by je neměly monitorovat. Jak je patrno na základě výše uvedených skutečností, Evropská unie vnímá po tenciál a rozmach digitálních platforem pozitivně, nicméně vidí i rizika, která mohou představovat pro osoby, jež jsou na výkonu práce jejich prostřednictvím závislé. Jelikož kolektivní pracovní právo je považováno za jeden z prostředků umožňujících účin ně nejen prosazovat a zabezpečovat adekvátní pracovní podmínky, ale i je rozvíjet, je Návrhem Evropské komise zaručeno právo platformovým pracovníkům sdružovat se a vytvářet své zástupce za účelem ochrany svých hospodářských zájmů a sociálních práv. Otázkou však zůstává, nakolik budou tato práva ze strany platformových pracov níků skutečně využita.

133