Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

cizince, kterým byla udělena doplňková ochrana (§ 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Na dočasnou ochranu zákon o státní sociální podpoře nepamatuje. Pomoc v hmotné nouzi se, obdobně jako státní sociální podpora, vztahuje na ci zince s trvalým pobytem, nebo cizince, jemuž byl udělen azyl či doplňková ochrana (§ 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout i dalším osobám, ovšem v omezené míře. Lze říci, že systém pomoci v hmotné nouzi byl ad hoc doplněn tzv. humanitární dávkou v rámci zákona č. 66/2022 Sb. – viz níže. Dávky poskytované osobám se zdravotním postižením a osobní rozsah tohoto sys tému se vztahují na cizince stejně, jako v případě pomoci v hmotné nouzi, vyžadují tedy buď trvalý pobyt na území ČR, nebo udělení azylu či doplňkové ochrany (§ 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením). Zákonem 66/2022 Sb. byla rozšířena působnost systému sociálních služeb a zave deny dvě ad hoc dávky, jež jsou svou povahou dávkami sociální pomoci. 2.1 Snazší přístup k sociálním službám a práci v nich Zákon č. 108/2006 Sb. sám o sobě, stejně jako jiné právní normy upravující nepo jistné systémy, nepředpokládá, že by se systém sociálních služeb měl vztahovat na ci zince, ledaže mají v ČR trvalý pobyt, nebo jim byl udělen azyl či doplňková ochrana (§ 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Ustanovení § 5 zákona č. 66/2022 Sb., zakotvilo nárok osob, jimž byla udělena dočasná ochrana, na sociální služby za podmínek, za jakých mají k sociálním službám přístup občané ČR. Zmíněné ustanovení rovněž stanoví, že: „Jsou-li příjmové, soci ální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou takové, že mu neumožňují ani částečnou úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb, poskytují se mu sociální služby bez úhrady nákladů.“ V takovém případě náklady na sociální služby hradí stát. „Své příjmové, sociální a majetkové poměry doloží cizinec s dočasnou ochranou všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení.“ Stejně tak byl umožněn výkon povolání pracovníka v sociálních službách i na zá kladě čestného prohlášení o bezúhonnosti a o dosaženém stupni vzdělání, jelikož bylo zohledněno, že vysídlené osoby nebudou mít vždy s sebou doklady osvědčující výše uvedené (§ 5 odst. 2 a 3 zák. č. 66/2022 Sb.). Sociální služby jsou ostatně jednou z nejdůležitějších oblastí, ve kterých našly zřej mě zpravidla ženy z Ukrajiny uplatnění, a to velmi rychle, jelikož sociální služby jako takové dlouhodobě čelí nedostatku personálu, především pracovníků v sociálních služ bách, tedy těch, kdo poskytují tzv. přímou péči.

143