Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

opačného pohlaví “. 19 Uvedené lze bezesporu vztáhnout rovněž k posouzení existence znevýhodnění na základě například věku či zdravotního postižení. Pokud značnou část zaměstnanců u daného zaměstnavatele na částečný úvazek tvoří zaměstnanci se zdra votním postižením nebo zaměstnanci určité věkové skupiny (například studenti do 25 let), může být znevýhodnění na základě délky pracovní doby považováno za nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení či z důvodu věku. Nepřímá diskriminace je jak evropskou, tak českou právní úpravou definována rovněž negativně a to tak, že se o ni nejedná, pokud uvedené zdánlivě neutrální usta novení kritérium nebo práce je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Výklad uvedených pojmů je ponechán na judikatuře. Pokud jde o znevýhodnění zaměstnanců vykonávajících práci na čás tečný úvazek např. v oblasti postupu v zaměstnání nebo přístupu ke stálému zaměst nání u zaměstnavatele, bývá v praxi argumentováno zejména cílem nabytí potřebných znalostí a zkušeností, které mohou zaměstnanci na částečný úvazek získat. Ty mohou být nižší než u zaměstnanců vykonávajících práci na plný úvazek. Dle názoru SDEU nicméně „ tvrzení, podle něhož existuje zvláštní souvislost mezi dobou trvání profesní čin nosti (počtem odpracovaných hodin) a získáním určité úrovně znalostí nebo zkušeností v rozsahu, v němž představuje pouhé zobecnění týkající se některých kategorií zaměst nanců, neumožňuje vyvodit objektivní kritéria, která jsou prostá jakékoli diskriminace “. 20 „ Třebaže počet odsloužených let souvisí se zkušenostmi, objektivita takového kritéria závisí na všech okolnostech každého případu, a zejména na vztahu mezi povahou vykonávané funkce a zkušenostmi, které s sebou nese výkon této funkce po určitém počtu odpracovaných hodin .“ 21 V případě, že lze nerovné zacházení se zaměstnanci na částečný úvazek ospravedl nit legitimním cílem, je třeba ještě přezkoumat, zda jsou prostředky k dosažení tohoto cíle nezbytné a přiměřené. Pokud k dosažení legitimního cíle existuje méně invazivní opatření než vyloučení zaměstnance s kratší pracovní dobou z přístupu k právům nebo výhodám poskytovaných zaměstnancům vykonávajících práci na stanovenou týdenní pracovní dobu nebo omezení přístupu k těmto právům nebo výhodám, nelze výjimku z definice nepřímé diskriminace aplikovat.

19 Srov. rozsudek SDEU ze dne 8. května 2019 ve věci Violeta Villar Láiz proti Instituto Nacional de la Seguridad (INSS), Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS), (C- 161/18), bod 38. 20 Srov. rozsudek SDEU ze dne 3. října 2019 ve věci Minoo Schuch-Ghannadan proti Medizinische Uni versität Wien (C – 274/18), bod 39. 21 Srov. např. rozsudek SDEU ze dne 10. března 2005 ve věci Vasiliki Nikoloudi proti Organismos Tilepi koinonion Ellados AE (C – 196/02), bod 55.

72