210
Důvody jsou nabíledni: jednodušší administrace, úspora času a transakčních nákladů
a proces, který je svými parametry podobnější americkému řízení před USPTO.
Naproti tomu, český přihlašovatel je při přístupu k americkému patentu spíše limi-
tován finanční stránkou řízení. I kdyby se však jednalo o ekonomicky silného přihla-
šovatele, který z České republiky
466
buduje celosvětové průmyslově-právní portfolio,
nebude pro něj mít dohoda PPH až na výjimečné situace zásadní význam. Již dnes
totiž zpravidla disponuje kvalifikovaným americkým právním servisem anebo může,
podobně jako americký přihlašovatel v České republice, využít celou řadu průmyslově-
-právních instrumentů s ověřenou výkonností (např. mezinárodní patentovou přihláš-
ku PCT).
5. Shrnutí a závěr
Cílem této soutěžní práce bylo seznámit čtenáře s novou legislativní úpravou na poli
patentového práva v Evropské unii a Spojených státech amerických, a to včetně iden-
tifikace přínosů a výhod nových právních předpisů. Věřím, že tento cíl práce splnila.
Pro tuzemského přihlašovatele bude nepochybně nejzásadnější událostí ze zkouma-
ných předpisů zavedení jednotného evropského patentu, které se očekává k 1. lednu
2014. Jednotný evropský patent si nepochybně najde své uživatele i mezi českými
vynálezci a podnikateli, i když bude muset o své místo soutěžit s dalšími dvěma způ-
soby zajišťování patentové ochrany v Evropě – s „evropským patentem“ přiznávaným
dle Evropské patentové úmluvy z roku 1973 a s národními patentovými řízeními.
Přihlašovatelé se nepochybně vedle cílů získávané ochrany (v jednom státě, malém
anebo větším množství států, popřípadě ve všech evropských státech) budou velmi
rychle a přesně orientovat podle celkových nákladů na získání ochrany a budou se
snažit o její ekonomickou optimalizaci.
Ačkoliv jednotný evropský patent nepochybně nepřispěje k zániku národního při-
hlašování, bude posilovat stávající trend snižování počtu domácích přihlášek ve pro-
spěch regionálních evropských. Stávajícímu „evropskému patentu“ pak bude velmi sil-
nou konkurencí zejména v oblasti patentových přihlášek do většího počtu evropských
států. Bude jistě zajímavé sledovat, na jakých parametrech se přihlašovací praxe ustálí
a jak budou mezi oběma systémy volit neevropští přihlašovatelé, zejm. ze Spojených
států amerických a východoasijských technologických mocností.
Odhlédneme-li od plánovaného zlevnění patentových řízení před USPTO a rozšíře-
ní definice dosavadního stavu techniky na celý svět, přináší nová americká patentová
legislativa AIA českému přihlašovateli spíše zanedbatelné přínosy. Pro běžného českého
přihlašovatele nebyl dosud platný americký systém
first-to-invent
zpravidla na překáž-
ku, nový
first-inventor-to-file-or-publicly-disclose
bude tím méně. Zatímco odbornému
466
Zde je vhodné zmínit, že pro českého podnikatele s významnějším průmyslově právním portfoliem je
daleko výhodnější vyvést předměty práv průmyslového vlastnictví např. do Irska anebo Velké Británie,
kde je podstatně příznivější zdanění příjmů z těchto nehmotných statků.