88 / 200
86
počítá pouze s přímo vysídlenými kvůli zaplavení území. Migrace je dále nepřímo
ovlivněna tím, že přehrady zadržují usazeniny, přispívají k erozi a degradaci půdy dále
po proudu. V důsledku toho může dojít k ohrožení života sladkovodních živočichů
a živočichů luhů a mokřad. Dále mohou přehrady přispívat ke zvýšení seismické čin-
nosti, ve stojatých vodách se může přemnožit hmyz šířící nemoci, v případech tech-
nického selhání, nehody, cíleného útoku, či zhroucení je možné ohrožení osob žijících
pod přehradami. Kolem čtyřiceti až osmdesáti milionů
12
přesídlených osob a kolem
60% světových řek ovlivněných přehradami a odváděním vod jsou pádné argumenty
pro růst opozice a požadavek transparentních řešení.
Dle světové komise pro přehrady (
World Commission on Dams
, dále jen „WCD“)
jsou přijatelné projekty přehrad pouze za předpokladu, že představují „
udržitelné zlep-
šení životních podmínek lidí, čili významný pokrok v lidském rozvoji, který je ekonomic-
ky životaschopný, sociálně spravedlivý a udržitelný ve vztahu k životnímu prostředí.
“
13
Za těchto předpokladů si projekt zaslouží podporu, v jiných případech je vhodné uva-
žovat o alternativním a vhodnějším řešení.
. Městská infrastruktura a doprava jako jeden z typů rozvojových projektů
ovlivňujících environmentální migraci
Rozvoj měst a stále větší potřeba rozšiřování dopravní infrastruktury je jednou
z dalších příčin environmentální migrace. Jsou zřizovány komerční a průmyslové zóny
na půdě určené k zemědělství, či zabírající území původního lesa nebo louky. Jsou
rozšiřovány kanalizační systémy a především se staví nové a nové silnice, dálnice, že-
leznice, přístavy apod. Pokud jde o odstraňování slumů, jedná se spíše o migraci kvůli
rozvojovému projektu, díky kterému došlo k likvidaci slumu a přesídlení lidí, v tomto
případě nejde o environmentální migraci.
Téměř neexistuje literatura specificky se zabývající touto příčinou přesídlení. Tyto
projekty v porovnání s dalšími dvěma typy jsou téměř výhradně v pravomoci národ-
ních vlád, a proto zůstávají na okraji zájmu mezinárodního práva.
. Těžba přírodních zdrojů jako jeden z typů rozvojových projektů
ovlivňujících environmentální migraci
Těžba přírodních zdrojů je další z možných příčin environmentální migrace.
Nadměrnou těžbou dřeva dochází k odlesňování a narušování místních ekosystémů.
Projekty na těžbu nerostných surovin a ropy trvale mění ráz krajiny. Při těžbě je také
používáno množství chemikálií, které mohou trvale ovlivnit okolní prostředí těžby.
Neexistují statistiky sledující počet osob přesídlených z důvodu těžby přírodních
zdrojů. Statistiky chybí z důvodu převážně sekundární migrace a absence velkých pře-
sidlovacích strategií v souvislosti s projekty. Nejrizikovější je těžba přírodních zdrojů
12
Tamtéž, s. 53.
13
Tamtéž, s. 39.