SLP 08 (2014)

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu

k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhus ͷͿͿ;)

Tato úmluva byla sjednána za účelem podpory účasti veřejnosti ve vztahu k ži-

votnímu prostředí. Úmluva má tři základní oblasti úpravy: zpřístupňování informa-

cí o životním prostředí veřejnosti, vytváření podmínek pro aktivní účast veřejnosti

v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí a zajištění právní ochrany

v záležitostech životního prostředí.

Úmluva znamenala veliký zlom pro komunikaci mezi státní správou a občany. Dává

občanům právo na informace, a tím napomáhá k prosazování lidských práv a svobod

a následně k prohlubování demokracie.

Rovníkové principy (͸ͶͷͶ)

Rovníkové principy (

Equator Principles

, dále jen „EP“) byly vytvořeny jako právně

nezávazný rámec pro finanční instituce pro stanovení a hodnocení sociálních rizik a ri-

zik pro životní prostředí. Stanovují minimální standardy pro zodpovědné zhodnocení

rizik a rozhodnutí. EP je možné aplikovat dle specifikovaných kritérií po celém světě

na všechna průmyslová odvětví a na čtyři finanční produkty: službu poradenství pro

financování projektů, projekt financování, obchodní půjčky spojené s projekty a pře-

klenovací úvěry.

Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer

(Helsinky ͷͿͿ͸)

Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer

vznikla, aby zavázala státy k provádění preventivních opatření, omezení a snížení zne-

čištění vod, které překračují státní hranice a ovlivňují tak i další státy. V úmluvě je

zakotvena povinnost spolupráce, racionálního hospodaření s vodními zdroji, vzájemná

výměna informací a provádění prevence proti znečištění. Úmluva přímo nezmiňuje po-

vinnost vypracovat EIA, ale ve svém článku tři vyžaduje ekvivalent.

V článku dva odstavec čtyři je přímo stanoveno, že žádné z přijatých opatření nesmí

přímo ani nepřímo vyvolat přenos znečištění do jiných složek životního prostředí.

Úmluva o využívání mezinárodních vodních toků k neplavebním účelům

(NewYork ͷͿͿͽ)

Úmluva o využívání mezinárodních vodních toků k neplavebním účelům je jedinou

úmluvou zabývající se sladkovodními zdroji s univerzální aplikovatelností. Obsahuje

rámcovou úpravu principů a pravidel pro nakládání s jednotlivými mezinárodními

vodními toky. Úmluvu hned v roce 1997 citoval Mezinárodní soudní dvůr v rozsudku

ve věci Gabčíkovo-Nagymaros.

Rozsudek Mezinárodního soudního dvora (MSD), případ Maďarsko v Slovensko (Gabčíkovo Nagymaros),

rozsudek z 25. září 1997.