96 / 200
94
je budován dialog a partnerství pro myšlenku a implementaci principu udržitelného
rozvoje.
Normy OSN o odpovědnosti nadnárodních korporací a jiných obchodních podniků
s ohledem na lidská práva (Ženeva ͶͶ) a Základní zásady pro obchod
a lidská práva (Ͷͷͷ)
Normy OSN odpovědnosti nadnárodních korporací a jiných obchodních podniků
s ohledem na lidská práva přijala subkomise OSN pro podporu a ochranu lidských
práv v roce 2003, dodnes však nejsou závazné.
Na ně navázal v roce 2011 návrh Základních zásad pro obchod a lidská práva, který
byl podpořen Komisí pro lidská práva, ale také nejde o právně závazný dokument.
Některé společnosti však tyto zásady, nebo alespoň některé z nich, přejímají do svých
interních zásad fungování. Obě tyto iniciativy vznikly z důvodu stále vzrůstajícího
vlivu nestátních aktéru v mezinárodním dění, jelikož z většiny úmluv vyplývají přímé
povinnosti především státům, nikoli soukromým společnostem.
Principy obsahují globální standardy pro zamezení negativních dopadů obchodních
aktivit na lidská práva. Jsou zde vymezeny tři základní pilíře: povinnost státu chránit,
firemní odpovědnost a přístup k nápravě. Státy by měly vytvořit mechanismy pro regu-
laci činností firem pro ochranu před zneužívání lidských práv. Oba tyto nástroje jsou
důležité pro další vývoj mezinárodního práva a odpovědnosti soukromých subjektů.
ͼ. Závěr
Při analýze mezinárodněprávních nástrojů aplikovatelných na vztah environmen-
tální migrace a rozvojových projektů jsem došla k závěru, že neexistují žádné právně
závazné nástroje specificky se zabývající předmětným vztahem, je třeba aplikovat více
mezinárodněprávních nástrojů souběžně. Dle mého názoru je tato oblast opomíjena
mezinárodním právem především z ekonomicky motivovaných důvodů. Aby mohla
být mezinárodní smlouva uzavřena, musí státy projevit vůli smlouvu uzavřít a dob-
rovolně vzdát některé své pravomoci a podřídit se jejímu režimu, což v této oblasti
mohou brát jako příliš velký zásah do státní suverenity a možnosti rozhodovat o tom,
co se děje na jejich území.
Pro účelnější vynutitelnost mezinárodněprávních závazků je třeba se vyrovnat i s pro-
blematikou potenciální odpovědnosti nadnárodních korporací. Mohlo by se až zdát,
že tyto entity stojí „mimo nebo nad“ právem, jelikož mezinárodní právo stanovuje
povinnosti pouze pro státy.
V souvislosti s nuceným přesídlením se otevírají i etické otázky. Co to je veřejný zá-
jem a kde jsou jeho meze? Veřejný zájem je spojen s analýzou nákladů/obětí a přínosů.
Kde je ta hranice, kdy je možné po někom požadovat, aby ve jménu prospěchu ostat-
ních, trpěl? Princip rovnosti je ohrožen díky dopadu rozvojového projektu na skupinu
přesídlených, velice často chudých obyvatel a výhody přináší jiné skupině, většinou
majetným elitám.