101 / 200
99
součástí pronásledování skupiny, musí se něčím odlišovat.
7
Právě individualizace je
také důvod, kvůli kterému je odmítána možnost aplikace definice uprchlíka dle čl. 1A
Úmluvy na uprchlíky válečné. Těmto osobám totiž sice hrozí pronásledování, a mnohdy
i z důvodu rasy, náboženství, národnosti, tedy důvodů definice uprchlíka; hrozí ale celé
skupině stejně. Státy sice svůj původní zcela odmítavý postoj k uznávání těchto osob
za uprchlíky dle Úmluvy podle některých autorů mírní, skupinové uznávání ale stále
neschvalují.
8
S ohledem na to, v jakém kontextu Úmluva vznikla,
9
jaké instrumenty
jí předcházely
10
a o jaká vyjádření či formulace v dokumentech se lze opřít,
11
je mož-
né uvažovat o váhavém přitakání Spijkerboerovi v jeho názoru, že Úmluva pokrývá
i hromadné uprchlictví, byť vázané na pronásledování, a že individualizace byla způ-
sobena až následným chybným výkladem definice uprchlíka.
12
Realita totiž jeho slova
potvrzuje v tom, že v zemích, kde jsou opravdu vysoké počty uprchlíků, takto Úmluva
aplikována nezřídka bývá.
13
ͷ. Definice válečného uprchlíka v současných uprchlických či migračních
instrumentech
Z výše uvedeného začíná krystalizovat možná definice: válečným uprchlíkem se
rozumí osoba, která utíká ze země původu z důvodu ozbrojeného konfliktu meziná-
rodního nebo vnitrostátního charakteru a je součástí hromadného proudu (masové-
ho přílivu). Závaznou definici nenalezneme ani na univerzální úrovni, ani na úrovni
regionální. Ač lze dojít k závěru, že existují možnosti ochrany válečných uprchlíků,
žádný z dokumentů neobsahuje jejich definici, resp. definici nazvanou jako definici.
Jen jeden ze smluvních instrumentů se při vymezení aplikovatelnosti
ratione personae
7
Srov. Zpráva UNHCR pro Valné shromáždění OSN o mezinárodní ochraně z roku 1994, bod 22.
8
DURIEUX, J.-F.TheMany Faces of Prima Facie: Group-Based Evidence in Refugee Status Determination.
In: Refuge, Canada’s Periodical on Refugees, 2009, 25, s. 153.
9
Značný počet uprchlíků v důsledku událostí 2. světové války, jejichž postavení chtěly státy rychle vyřešit.
10
Všechny byly vázané na skupiny osob a reagovaly na hromadný příchod.
11
Spijkerboer odkazuje na preambuli Úmluvy, kde se uvádí „
je žádoucí, aby předcházející mezinárodní do-
hody týkající se postavení uprchlíků byly revidovány a sjednoceny a aby byl novou dohodou rozšířen rozsah
a ochrana dané těmito prostředky
,“ a také cituje slova Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Van Heuven
Geodharta prohlašujícího, že „
doposud tyto mezinárodní nástroje pouze upravovaly postavení specifických
skupin uprchlíků. Ale účelem předkládané úmluvy je sjednotit existující dohody a úmluvy, a navíc určit status
těch uprchlíků, kteří nepožívají ochrany podle existujících nástrojů
“. Srov. SPIJKERBOER, T. Subsidiarity
in Asylum Law: The Personal Scope of International Protection. In BOUTEILLE-PAQUET, D (eds.).
Subsidiary Protection of Refugees in the European Union: Complementing the Geneva Convention?
Brussels, Bruylant, 2002.
12
Srov. SPIJKERBOER, T. Subsidiarity in Asylum Law, op. cit., s. 28-29. Na druhou stranu si uvědomme,
že do Úmluvy až na konferenci zplnomocněnců přidaný důvod „sociální skupina“ (social group) je právě
příkladem důvodu, který bude zvažován individuálně; proto je nutné úvahy limitovat na to, že půjde
o další možný výklad, nikoli jediný správný, tedy jak individuální určení osoby, tak reakce na hromadný
proud mohou být správným výkladem definice.
13
Zejména jde o situaci v Africe, kde ovšem může zároveň jít o aplikaci regionální definice.