SLP 08 (2014)

102

takovouto formu najít? Anebo jsou cíleny pouze individuálně? A pokud ano, je možné

jejich působení vztáhnout i na válečné uprchlíky?

Při uvažování o tom, zda je možné válečné uprchlíky v současném mezinárodním

právu nějak ochránit i dle stávajících instrumentů, je možné se zaměřit na obě složky

pracovní definice, tedy důvod odchodu (ozbrojený konflikt) a hromadnost. Za prvé

lze zkoumat osobní působnost stávajících ochranných instrumentů a zjišťovat, zda je

možné výkladem dojít k závěru, že by mohly být aplikovatelné i na námi zkoumané

osoby. Druhá možnost je zaměřit se na onu hromadnost.

͸.ͷ Ochrana na univerzální úrovni

Na univerzální úrovni odpověď pro hromadné proudy osob (alespoň na první po-

hled) neexistuje.

Jediná úprava zaručující určitou formu ochrany je věnovaná uprch-

líkům. Ta je zejména západními státy přijímaná jako určená pro individuální řízení, tj.

každá jedna osoba se musí podrobit zkoumání, zda je či není uprchlíkem.

Úmluva je ale v praxi aplikována i hromadně. Uprchlíci jsou nezřídka přijímáni jako

uprchlíci

prima facie

(uprchlíci na první pohled, zřejmí uprchlíci), jsou určeni jako

skupina, kde každý člen této skupiny je považován – při nemožnosti dokázat opak –

za uprchlíka.

Tento přístup uplatňují v rámci řízení především státy v Jižní Asii, v ze-

mích, kde neexistuje právní rámec uprchlictví,

případně občasně a spíše historicky

i v Evropě,

či Africe a Latinské Americe, využívá jej i UNHCR.

Mezi uprchlíky váleční uprchlíci právně (alespoň dle výkladu, který po mnoho de-

setiletí platí) nepatří. Zároveň je ale realitou poskytování pomoci v uprchlických tá-

borech nikoli pouze uprchlíkům dle Úmluvy, ale také válečným uprchlíkům. Kořeny

najdeme v pomalu se rozšiřujícím mandátu UNHCR.

Tento úřad se již několik let

věnuje také pomoci osobám prchajícím z ozbrojených konfliktů. Je to krok logický,

válečný uprchlík je stejně potřebný ochrany jako jeho, obrazně řečeno, nevlastní sou-

rozenec uprchlík ve smyslu Úmluvy. Mandát UNHCR byl takto rozšířen i na vnitřně

přesídlené osoby, z důvodů obdobných. Pomoc je tedy ze strany UNHCR poskytová-

Srov. základní body nutné pro ochranu uprchlíků, které v roce 1981 sepsal UNHCR v Doporučení

výkonného výboru UNHCR č. 22 (XXXII): ochrana uprchlíků v situacích masového přílivu.

Srov. bod 149 Příručky a doporučení UNHCR k postupům a kritériím pro určování postavení uprchlí-

ka. UNHCR (Handbook and Guidelines on Procedures and Criteria for Determining Refugee Status),

vydání z roku 2011.

JACKSON, I. The Refugee Concept in Group Situations. The Hague: Martinus Nijhoff, 1999.

Za prima facie uprchlíky byly považovány mimo jiné osoby prchající v roce 1954 z Maďarska

do Rakouska, srov. tematické číslo časopisu Refugees, č. 144, 3/2006, z 1. 10. 2006.

Protection of Refugees in Mass Influx Situations: Overall Protection Framework. Global Consultations

on International Protection, UNHCR, 2001. [online]. Citováno 16. 10. 2014. Dostupné z: www.unhcr.

org/3ae68f3c24.html.

Srov. Statut UNHCR, přijatý Valným shromážděním v roce 1950 jako přílohu rezoluce č. 428 (V), zejm.

čl. 9. K otázce rozšíření srov. Zprávu UNHCR pro Valné shromáždění o mezinárodní ochraně (Note on

International Protection) předloženou v roce 1994, č. A/AC.96/830, bod 30, 31 a Obecné závěry k me-

zinárodní ochraně z roku 1994, č.A/AC.96/839, bod 19(n).