109 / 200
107
. Ochrana válečných uprchlíků skrze jiné instrumenty
Některé lidskoprávní instrumenty obsahují úpravu rozličných práv, jež stát nutí impli-
citně či explicitně ponechat si osobu na svém území. Jedná se zejména o zákaz navrácení,
zákaz mučení a jiného nelidského či ponižujícího zacházení a trestání či za určitých okol-
ností ochranu rodinného a soukromého života.
54
Tato ochrana je individualizovaná, je
ale možné o ní
ratione materiae
uvažovat jako o ochraně vhodné i pro válečné uprchlíky.
Ustanovení relevantních lidskoprávních smluv byla promítnuta mimo jiné do úpravy
doplňkové ochrany v subregionu EU, podobné instrumenty ale mají i v zemích jiných.
S ohledem na malou relevanci pro zkoumané téma se však touto otázkou nebudu více
zabývat.
. Závěr
Válečný uprchlík není v mezinárodním právu definován. Stanovila jsem si proto
pracovní vymezení a hledala možné odpovědi na to, jaké je postavení takovýchto osob
v mezinárodním právu.
Váleční uprchlíci nespadají pod současný výklad definice uprchlíka na univerzální
úrovni (je ale možné, že jde o názor nesprávný). Ve skutečnosti je jim ale poskytována
ze strany UNHCR pomoc obdobná jako uprchlíkům, zejména proto, že jsou také po-
třební ochrany a je možné, že jsou mezi nimi uprchlíci. Státy či UNHCR také přistupují
k uznávání uprchlíků v hromadných proudech jako uprchlíků
prima facie
, což válečným
uprchlíkům usnadňuje situaci. Další smluvní instrument ale přijat zatím nebyl a váleční
uprchlíci zůstávají na univerzální úrovni v právním vakuu.
Rozličné odpovědi vhodné pro řešení jejich postavení ale nalezneme na úrovni regi-
onální. Ať již v dokumentech, které nejsou zcela jasné ohledně jejich aplikovatelnosti
na hromadné proudy (rozšířené definice uprchlíka), anebo v dokumentech cílených
pouze na ně. Kupříkladu dočasná ochrana tak, jak byla přijata na úrovni legislativy
Evropské unie, se zdá být vhodným nástrojem k řešení válečného uprchlictví, jen zatím
nebyla (po přijetí dané směrnice) vyhlášena. Další formy ochrany sice nejsou cíleny
na tuto skupinu osob, ale jejich využití je také vesměs možné.
Váleční uprchlíci tedy mohou v současném mezinárodním právu najít určitou ochra-
nu, byť ta, která se jeví nejefektivnější, v praxi není státy využívána.
54
Mimo jiné Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, Úmluva proti mučení
a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984, z regionálních např.
Evropská úmluva o ochraně lidských práva a základních svobod z roku 1951.