34 / 100
Utěrka, chňapka, zástěra…Velká textilní trojka,
bez které by se nám v kuchyni těžce žilo.
Šik i v zástěře
text:
Lucie Spoustová
| foto:
archiv
P
okud vás napadá, že v době jednorázových
papírových utěrek a sofistikovaných myček, ze
kterých vyndáváme nádobí už dokonale osušené,
je textil v kuchyni přežitkem, zabrzděte. Vzpomeňte
si na všechny televizní pořady s našimi i zahraničními
kuchařskými hvězdami – bez poctivé látkové utěrky
se tam neobejde ani jeden. A nejde samozřejmě jen
o utěrky. Své neoddiskutovatelné místo mají v kuchyni
také zástěry a chňapky.
Je jasné, že na kvalitu a výdrž všech těchto pomůcek
jsou kladeny mnohem vyšší nároky než na běžné bytové
textilie. Kuchyň je totiž riziková zóna, kde je ohrožuje
nejen mokro, mastnota či vysoké teploty, ale zejména
skvrny od ovoce, zeleniny, nápojů, pochutin… zkrátka
od všeho možného, co nám při přípravě pokrmů
projde rukama. Proto je jasné, že utěrky či zástěry
musí být vyrobené z materiálů, které snesou při praní
vyšší teplotu a neublíží jim ani chemie v podobě
razantnějšího přípravku na odstraňování skvrn.
Původně se utěrky, ubrousky, prostírání nebo ubrusy
šily ze lnu, tedy tkaniny, která snáší i vyvářku. Dnes
ovšem patří len mezi dražší materiály a nahrazuje se
cenově dostupnější bavlnou. Tu sice obvykle není radno
prát na vyšší teploty než je 60 °C, ale moderní prací
prostředky, které si poradí s každou skvrnou, snáší
velmi dobře. Bavlna je také velice savá, dobře se barví,
a je schopná barvu držet. To je vítaná zpráva zejména
pro designéry, kteří tak mohou popustit uzdu fantazii
a vnést do kuchyně trochu barev.
Z bavlny se šijí také chňapky. Pochopitelně jsou
doplněny o vrstvu, působící jako izolant proti teplu. Při
jejich výběru ale sledujte také jejich délku (prodloužená
rukavice lépe chrání při manipulaci s horkým
nádobím), výhodou jsou i různé protiskluzové nášivky
a poutko nebo magnet pro zavěšení.
34
| Tescoma magazín
AKTUÁLNÍ TÉMA