SLP 03 (2013)

Oběti a zranitelné skupiny

͹ͻ

Celé lidstvo resp. každý jednotlivec má lidskou důstojnost a rovnocenné právo

na ochranu své důstojnosti. Nicméně existují mezi námi jisté skupiny se specifickou

možností „zranitelnosti“, které si zasluhují speciální ochranu. Mezi takovéto skupiny

patří např. ženy v určitých situacích, děti, zdravotně postižení, staré osoby, vysídle-

né osoby, migranti, uprchlíci nebo domorodé obyvatelstvo. Navrhovaná ustanovení

Deklarace stanoví státům povinnost zajistit ochranu těmto skupinám, a zajistit případ-

né prostředky, kterými se této ochrany domoci.

Povinnosti vyplývající z Deklarace

͹ͼ

Povinnosti vyplývající z navrhované Deklarace jsou obsažené v čl. 13. Ochrana,

prosazování a realizace práva na mír představují základní povinnosti pro všechny státy

a OSN, jako nejvyššího orgánu harmonizujícího společné úsilí všech národů reali-

zovat cíle a principy obsažené v Chartě OSN. Státy by měly spolupracovat ve všech

důležitých oblastech, aby dosáhly uskutečnění práva na mír, a to zejména realizací

svých závazků v oblasti podpory a poskytnutí zdrojů v rámci mezinárodní spolupráce

za účelem rozvoje. Realizace práva na mír vyžaduje aktivity nejenom států, ale i ob-

čanské společnosti, zejména akademiků, médií, různých korporací, tedy obecně celého

mezinárodního společenství. Státy by měly posílit efektivnost OSN v jeho dvojí funkci

ochránce – ochrana lidských práv a lidské důstojnosti a prevence porušení těchto práv.

Zejména Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Rada pro lidská práva a jiné kompe-

tentní orgány by měly přijmout efektivní opatření na ochranu lidských práv před je-

jich porušováním, které může znamenat nebezpečí nebo hrozbu mezinárodnímu míru

a bezpečnosti.

͹. Současný stav Deklarace o právu na mír

V únoru 2013 proběhlo v Ženevě jednání o předmětné Deklaraci.

Během tohoto

jednání probíhaly diskuse týkající se obecně práva na mír, jeho existence a případném

zakotvení v předmětné Deklaraci. Během jednání spíše panoval souhlas mezi delegáty

o skutečnosti, že lidská práva, mír a rozvoj jsou vzájemně na sobě závislé a vzájemně

se podporují. Dále panovala většinová shoda na tom, že by Deklarace měla být vy-

kládána ve smyslu Charty OSN. Koncept práva na mír není zcela nový, neboť je již

uznaný v právních aktech „soft-law“ např. výše uvedená rezoluce Valného shromáždění

z roku 1984, kterým byla přijata Deklarace o právu lidstva na mír. Několik ostatních

delegací zastávalo zcela opačný názor,

když konstatovaly, že samotné právo na mír

Progress report on the right of peoples to peace (A/HRC/AC/6/CRP.3), Victims and vulnerable groups,

str. 18-19. (2. 5. 2013)

Progress report on the right of peoples to peace (A/HRC/AC/6/CRP.3), Obligations of States, str. 19-20.

(2. 5. 2013)

Report of the Open-ended Inter-Governmental Working Group on the Draft United Nations Declaration

on the Right to Peace.

(20. 5. 2013).

Např. USA, Kanada, Singapur.