SLP 03 (2013)

existují určité základní elementy tohoto pojmu:

(Institut pro studia mezinárodní-

ho míru Univerzity Notre Dame)

– Mír nelze definovat pouze jako situaci při absenci války (negativní mír), ale

situaci, ve které jsou přítomny podmínky pro spravedlivý a udržitelný mír zahr-

nující přístup k jídlu a pitné vodě, vzdělání pro děti a ženy, osobní bezpečnost

člověka a ostatní nedotknutelná lidská práva (pozitivní mír). To znamená, že

spravedlivý mír nastává pouze při udržitelném míru, což při „pouhém“ omeze-

ní zbraní/neválčení (negativní mír), kdy se ignorují lidská práva a nespravedlivé

sociální a politické podmínky nelze dlouho udržet.

Další základní elementy nebo principy míru přinesl

Johan Galtung.

– Koncept, který vychází z myšlenky, že mír může být více než negativní mír, tedy

pouhá absence násilného konfliktu, ukazuje na řadu možných vztahů mezi dvě-

ma či více stranami. Stranami může být člověk, stát, národ, region nebo civiliza-

ce. Na základě těchto vztahů nejen vysvětluje koncepci pozitivního a negativního

míru, ale také popisuje instrumenty, které umožňují je posílit tak, aby tyto vztahy

přispěly k lepší spolupráci a vzájemné podpoře pozitivního míru.

Galtung rozděluje vztahy na 3 skupiny:

1. Negativní, disharmonický – co je špatné pro jednoho, je dobré pro druhého.

2. Lhostejný – nikdo se nestará o nikoho.

3. Positivní, harmonický – co je špatné pro jednoho, je špatné i pro druhého.

b) Kolektivní nebo individuální charakter: národy a jednotlivci jako držitelé

práva na mír

V tomto místě jde o debatu, kdo je převážně držitelem práva na mír. Zda je to pri-

márně právo kolektivní či to může být i právo osobní.

Tímto tématem se zabýval ÚřadVysokého komisaře OSNpro lidská práva v roce 2009,

kdy závěr expertů z pořádaného workshopu byl takový, že mír musí umožňovat jednot-

livcům užívat občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Humanita,

lidskost je zajištěna pozitivním mírem ve formě sociální spravedlnosti. Experti se shodli,

že právo na mír má individuální dimenzi, což vyplývá z Charty OSN, Všeobecné dekla-

race o lidských právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních

právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Určitá skupina

Je norský profesor Institutu Transcend, jehož je spoluzakladatelem. Pro něj také, spolu s ostatními, vyvi-

nul metodu Transcend „nenásilné transformace konfliktů k míru a rozvoji“. Je považován za průkopníka

výzkumu míru a konfliktů a metod nenásilných řešení konfliktů. Galtung je také členem několika mezi-

národních rad pro výzkum a poradcem několika mezinárodních organizací, včetně OSN.

Galtung je spojován

s koncepty, které vyvinul nebo zavedl, zejména s negativním a pozitivnímmírem

a koncepcí strukturálního násilí

– systém opatření, kterými ten který režim omezuje rozvoj individuí

jím ovládaných a jemu podřízených subjektů, a zabraňuje, aby dosáhly svých plných možností. Součástí

takových represivních systémů jsou např. podpora nebo využívání rasismu, sexismu, xenofobie a jiných

forem dělení a ovládání společnosti.